úvod > Ročníky > 2010 > Ohlasy > Příběh Olči

Příběh Olči

Dobrý den, ráda bych Vám poslala náš příběh.
 
Bobánci :-)
Když bylo mě i jemu šestnáct let, zakoukali jsme se sobě do očí a pár týdnů okolo sebe chodili a jiskřili a ty pohledy nám vypalovali v srdíčku lásku touhu a radost. Po té jsme se poprvé políbili a muž se mě zeptal chtěla by si se.... ano....mnou chodit. Nestačil to doříct, nemusel a tak to trvá i teď , když je nám 31 let máme dvě nádherné zdravé děti chlapce a holčičku a milujem je jako sebe. Jeden o druhém víme snad vše, vím jak se cítí druhý když se pohádáme a je nám to kuli němu líto. Nikdy se na sebe nemračíme dlouho, neumíme to. Oba chápem, že když spolu mluvíme je nám líp. Spolu i s dětmi cítíme oporu a sílu v té jistotě a stejnosti, kterou si užíváme se vším všudy. Nemáme na růžích ustláno. Muž chodí do práce z jeho platu poplatíme hypotéku pojistné a spoření a z mé rodičovské tak tak vyjdem, ale máme sebe, těšíme se na společné chvíle, když si táta sedne na koberec, hraje s dětmi jejich oblíbenou hru a já jim peču palačinky, to je romantika. Nevím proč lidé touží po bohatsví po hloupostech a obdivu cizích lidí, kteří by jim tleskali a uznávali je, vždyť mnohem větší bohatsví a radost je to když se ve Vás vidí Vaše děti milují Vás a tleskají si s váma.
 
Máme chalupu a v ní pejsky a kočičky a žijeme s přírodou a zvířaty. Děti milují procházky v přírodě, zastaví se nad každým broučkem mravenečkem vše co je živé je zajímá. Lidé dnes mluví o dětech a penězích v jedné větě. Dětem nemusíme zajistit bohatství, já vyrostla v chudobě jen s jedním z rodičů,vždy jsme měli co jíst, ale hračky oblečení ani laskominy jsme neměli a vyrostl ze mě člověk, který se dokáže sám o sebe postarat a o to více si váží jistoty a spjatosti v rodinném kruhu. Naše děti nechodí v značkových džínách, nemají chůvy, ani drahá kola. Ale mají nás tátu a mámu, kteří jim čtou, zpívají, sázejí záhonky s hráškem a ony nám s radostí čtyřletých dětiček pomáhají, pořádáme jim výlety vláčkem se sváčou do batohu můžem objet zemi a děti to milují. V jejich pár letech už stihli vidět spoustu krasů česka, Český ráj moravu Šumavu, spoustu zříceni. Nestálo nás to plno peněz, jen úsilí chtít to pro nás udělat. Vzít rodinu a být s ní. Dnes díky všem vymoženostem, máme tolik času, jen ho nechceme věnovat těm, kteří jsou život. Dnes se zaobíráme designy a módou a stylem, trávíme plno času v obchodech aby náš byt, naše auto, naše oblečení bylo in, že strácíme ten drahocený čas pro to proč je život krásný. Lidé mají spoustu věcí, zaplňují s nimy svůj domov, a ani si neuvědomují, že podstata života a radosti je láska ze společného soužití se svou smečkou.
 
Když se řekne romantika, tak já si představím naše děti, kteří se vidí v mém muži a se mnou chtějí být neustále. Ví , že máma je tak trochu jako dítě, která si vymyslí tolik legrace a zábavy, vypráví spousta smyšlených příběhů. Romantika je fungující rodina, o které jsem jako malé dítě spolu s bratry tolik snila. Miluju vlky, jejich láska a spjatost ve smečce, která má tolik důležitý řád, ale při tom tolik porozumnění a laskavosti je nádhernou předlohou i pro nás. Návrat k přírodě dnešního lidstva je nejdůležitější. Měli by sme míň chemicky vybíjet mikroby v toaletách a víc pozorovat psí mámu jak se dojemně stará o svá mláďata a nemyslí na to , že by čas mohla trávit jinak. Prostě si užívá teď a to je to, co bychom měli zase zpátky naučit naše děti. Míň plánovat a bát se toho, co přijde, a více si užívat toho, co je teď. Vždyť život se odehrává teď a manželství bez mráčků by bylo nudné. Hádka je krásná, pokud v ní oba najdou poučení a kompromis a láska je věčná pokud ji žijeme právě teď.
 
s pozdravem a s přáním šťastného soužití všech lidiček Olča Zádamská
 
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje