úvod > Ročníky > 2010 > Ohlasy > Proslov Náměstka ministra práce a sociálních věcí MUDr. M. Hoška k Národnímu týdnu manželství 2010

Proslov Náměstka ministra práce a sociálních věcí MUDr. M. Hoška k Národnímu týdnu manželství 2010

tisková konference
8. únor 2010 od 10:30
v Jičínském salonku Valdštejnského paláce
 
Vážené dámy, vážení pánové,
 
         když v běžné komunikaci mluvíme o manželství a rodině, mají tato slova zřejmý a jednoznačný význam. Sociologická šetření, která jsou prováděna v rámci nejrůznějších projektů, ukazují, že instituce rodiny a manželství zaujímá u běžného respondenta jedno z předních míst v žebříčku hodnot. Jak ženy, tak muži řadí manželství před jiné hodnoty jako např. úspěch v zaměstnání, bohatství, vzdělání, záliby, náboženství atd.
         Ačkoliv manželství je institucí starou téměř jako lidstvo samo a má své výsadní postavení v mnoha kulturách, zvláště těch, které jsou vybudovány na křesťanství, přesto se v médiích a ve veřejném životě dostává na okraj zájmu. Změna životního stylu v posledních desetiletích a stále větší tlak na především ekonomické aspekty života mají na svědomí, že vzhledem k pracovnímu vytížení a pro mnoho různých aktivit manželé nemají čas, a to jak na sebe navzájem, tak často i na své děti. Z pohledu vnímáni médií, která silně formují obecný pohled na věci, se pohled na manželství  redukuje pouze na svatební obřad, viz svatby celebrit, a následně  se do povědomí médií  dostává až ve chvíli, kdy dochází ke krizím nebo skandálům. Fungující a vyrovnané manželství je jaksi na okraji zájmu a vytváří se tím dojem, že je již jakýmsi reliktem z dob minulých. Přesto je právě takové soužití, takové manželství považováno u většiny lidí za elementární jednotku, bez níž si nedovedeme představit fungování společnosti.
         Kdybychom se pokusili hledat v českých médiích pozitivní propagaci  fungující rodiny založené na manželství, nejspíš bychom se setkali s neúspěchem, a to i přes to, že taková manželství nejenomže existují, ale není jich ani nijak málo. Jejich fungování se však pokládá za běžnou věc, kterou není potřeba  prezentovat. Podobné je to s rodinou. Je pokládána za něco tak samozřejmého, že se problematizuje to, že by měla mít nějaké výsadní postavení např. v právních předpisech. Máme sice zákon o rodině, ale jednoznačná definice rodiny v něm  není. A tak se stává, že za rodinu je považováno témeř každé soužití minimálně dvou osob. Rodinou je např. nazýváno společenství muže, ženy a dítěte, ale také společenství dospělé osoby a dítěte, nebo společenství dvou mužů či dvou žen a dítěte, či jakékoli společenství dospělých osob žijících pospolu s dětmi či bez dětí. Dobře si o tom pamatuji debatu při tvorbě koncepce rodinné politiky před pěti lety.
         Listina základních práv a svobod v článku 32 k rodině a manželství pouze říká, že „rodičovství a rodina jsou pod ochranou státu. O manželství je řeč pouze v souvislosti s právy dětí ve vztahu rovného přístupu k těm, kteří se narodily v manželství i mimo manželství.
         Článek II Základních zásad zákona o rodině z roku 1963 sice říká: „Rodina založená manželstvím je základním článkem naší společnosti, která všestranně chrání rodinné vztahy“, nicméně novelou zákona o rodině, která byla přijata v roce 1998 byly  tyto úvodní Základní zásady ze zákona vypuštěny. Přesto s pojmem rodina zákon dále pracuje. Definice manželství v Zákoně o rodině zůstala: podle § 1 je manželství trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem a podle § 2 je hlavním účelem manželství založení rodiny a řádná výchova dětí.
         V užším pojetí je tedy možné za přirozenou nukleární rodinu, která je jednoznačně převažujícím typem soužití v ČR, považovat institucionálně strukturované sociální společenství, které je založené na rodičovském a manželském vztahu jako jeho dvou základních vztahových liniích a vychází z úpravy rodinného práva. Manželské soužití ostatně svou hlavní funkcí, kterou je podle českého právního řádu právě založení rodiny a výchova dětí, tuto základní podobu rodiny předpokládá. Z této definice mimo jiné vyplývá, že manželství nelze uzavřít mezi osobami stejného pohlaví a dále, že musí být současně splněny určité zákonem stanovené náležitosti.
         Zatímco na jedné straně dnešní mladí lidé manželství stále odkládají a zatímco dochází k trendu rozšiřování počtu tzv. single domácností, na straně druhé usilují určité menšiny o uznání jejich vztahu a jeho institucionalizaci nebo dokonce zrovnoprávnění s manželstvím, které je pro ně symbolem určité prestiže a uznání společností.
(V mnoha státech Evropy dokonce již existují manželství stejnopohlavních párů. To však nemůže nikdy naplnit takové funkce jako rodina založená na manželství muže a ženy, nikdy se nestane přirozeným prostředím pro růst a výchovu dětí. Pro zajímavost manželství stejnopohlavních párů bylo již v roce 2001 uzákoněno v Nizozemí, 2 roky poté v Belgii a v roce 2005 dokonce ve Španělsku.)
         Co je ovšem alarmující je, že každoročně přibývá neúplných rodin. Domácností, ze kterých zejména z důvodu rozvodu jeden z partnerů odešel, je v ČR kolem 580 tisíc. V roce 1961 jich bylo pouhých čtvrt miliónu. Podle demografů je obdobný trend běžný v celé Evropě. Například v zemích patnácti zakládajících členů EU je v současnosti přes 56 miliónů jednočlenných rodin. Psychologové, kteří se na věc dívají z jiného úhlu pohledu, ovšem tvrdí, že život v osamění, společenské a sociální izolaci má na psychický stav i zdraví devastující vliv. Lidé žijící osaměle se dožívají kratšího věku než ti, kteří žijí v páru. Ten, kdo žije osaměle, je dle lékařů dvakrát více náchylný k chorobám srdce a oběhové soustavy. To představuje při rostoucím počtu osamělých lidí současně i prudký růst výdajů na zdravotnictví a sociální služby. Stejně tak velké jsou zvýšené dopady a náklady na řešení problémů dětí, které nežijí v harmonickém rodinném prostředí. Neustále narůstající počet zařízení pro ohrožené děti je toho příkladem.
 Mladí lidé, kteří nejsou ochotni dělit se o svůj čas, zážitky, zájmy, ale i výdělek, se nenaučí žit v páru nebo ve vícečlenné rodině. Když se nakonec přece jen vdají či ožení, může společné soužití vyvolávat problémy, nebo se negativně podepsat na kvalitě výchovy dětí.
Z pohledu zájmu politiků se výraznější pozornosti rodině dostalo až s nástupem nové koaliční vlády r. 2002, která ve svém programovém prohlášení věnovala explicitně rodinné politice samostatnou kapitolu. V rámci plnění tohoto prohlášení byla také rodinná politika institucionálně zajištěna v resortu práce a sociálních věcí. Vznikl odbor rodinné politiky a již zmíněná Koncepce rodinné politiky.
         Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti rodiny je podpora  forem založených na vztahu mezi mužem a ženou, kteří disponují společným dítětem nebo dětmi. Tato podpora byla potvrzena i tzv. Prorodinným balíčkem, jehož opatření byla zaměřena na rodiny s dětmi. Vznikl také dotační program podpory neziskových rodinných organizací. Jednou z podporovaných oblastí přitom explicitně je zkvalitňování partnerských a manželských vztahů a posilování rodičovských kompetencí.
         Rodina je také předmětem mnoha seminářů a konferencí. Jednou z nich byla i prosincová konference uspořádaná Ministerstvem práce a sociálních věcí na téma Rodina na prahu 21. století. Z této konference jednoznačně vyplynulo, že rodina založená na manželství je nejstabilnější osvědčenou formou soužití schopnou také zajistit resp. udržet stabilitu společnosti potažmo státu právě zodpovědnou výchovou dětí coby budoucí generace. To je základní důvod k tomu, proč by měl stát věnovat rodinné politice velkou pozornost. Přitom je třeba si uvědomit jaká práva a povinnosti má stát k rodině tak, aby příliš nezasahoval do její autonomie, dále jaká práva a povinnosti mají rodiče vůči dětem i státu, stejně tak jako je třeba zdůrazňovat nejen práva, ale i povinnosti dětí samotných.
 
Vážení,
 
jsem přesvědčen, že soudržné manželství a fungující rodina jsou základním stavebním kamenem společnosti. Proto si vážím aktivity těch, kteří jsou ochotni jít s kůží na trh a veřejně podporovat akci, jakou je Národní týden manželství.
 
Děkuji za pozornost
 
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje