úvod > Studie a úvahy > Články > ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické 

manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních lidu, domů a bytů, která se uskutečnila na území České republiky v letech 1930, 
1970, 1980, 1991 a 2001. Celkový zjištěný počet kohabitací vzrostl ze 40 tisíc v roce 1930, 58 tisíc v roce 1970, 90 
tisíc v roce 1980, 85* tisíc v roce 1991 až na 125 tisíc v roce 2001. 
 
Vzhledem k tomu, že rok 1930 se nalézá ještě v první polovině 20. století, jsou jeho údaje značně neaktuální. Analýza 
se mu proto již dále nebude věnovat a naopak se spíše zaměří na poslední dva roky sčítání (tj. rok 1991 a 2001). 
 
Z rozložení kohabitace podle věku a pohlaví (Tabulka 1) je patrné, že většina obyvatel žijících v nesezdaném soužití ve 
všech sledovaných letech je starší než 35 let. Kohabitace v České republice jsou, na rozdíl od západních zemí, 
charakteristické tím, že v nich žijí spíše starší lidé. Ve věkové kategorii 15-19 let žilo v nesezdaném soužití jen velmi 
malé procento obyvatel (přičemž žen bylo nepatrně více než mužů). Relativně více žen než mužů kohabitovalo taktéž ve 
věkové kategorii 20-24 let. Podíl kohabitujících se v této věkové skupině pohybuje mezi 3,7-7,9 % u mužů a 6,6-14 % u 
žen. Podíl lidí, kteří v tomto věku žijí v nesezdaném soužití, se v roce 2001 znatelně navýšil. Podobný jev je patrný i ve 
věkové skupině 25-34 let, ale též ve věku 45-54 let. Oproti tomu se mezi lety 1991 a 2001 výrazně snížil podíl 
kohabitujících osob ve věkové skupině 35-44 let a u osob starších 55 let. Celkově by se dalo říci, že, přes stále relativně 
starou věkovou strukturu obyvatel žijících v nesezdaném soužití, došlo mezi lety 1991 a 2001 k jejímu částečnému 
omlazení. 
Tab. 1: Rozložení kohabitace podle věku a pohlaví; v %; obyvatelstvo starší 15 let; ČR (viz soubor ke stažení níže)
Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty 
Pozn.: Tato tabulka si klade za cíl přiblížit rozložení souboru osob žijících v nesezdaném soužití, nikoli samotnou 
analýzu. 
 
Z vývoje podílu nesezdaných soužití podle věku (Graf 1) je tato skutečnost taktéž zřejmá, výrazněji se projevuje u žen 
než u mužů. V roce 1970 a 1980 nabývá uvedený podíl kohabitací svého maxima u mužů starších pětatřiceti let a dále 
se stabilizuje. Nejvíce mužů po 35. roce věku (konkrétně ve věkové skupině 40-44 let) žilo v nesezdaném soužití také v 
roce 1991, ale v dalších věkových kategoriích se podíl kohabitací snižuje (což může být způsobeno vzniklým 
nedopočtem nesezdaných soužití). Rok 2001 se od ostatních výrazně odlišuje; ve věku od 20 do 54 let žil v 
nesezdaném soužití největší podíl osob ze všech sledovaných let. Dále, jak již bylo naznačeno, v roce 2001 žilo v 
nesezdaném soužití procentuálně nejvíce lidí v mladší věkové skupině (konkr. 25?29 let u obou pohlaví). 
 
Graf 1: Podíl kohabitací v dané věkové skupině a pohlaví z počtu obyvatel v odpovídající věkové skupině a 
pohlaví ; v %; ČR  (viz soubor ke stažení níže)
Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty 
 
U žen je v roce 2001 tento vrchol výraznější a nabývá hodnoty 4,8 %, u mužů už není tak zřejmý a dosahuje hodnoty 
4,3 %. Křivka sledovaného podílu dále mezi věkovými skupinami 25-29 let a 35-39 let u obou pohlaví klesá, následně 
stagnuje (až do věku 49 let) a posléze opět klesá. V mladších věkových skupinách jsou vyšší hodnoty kohabitací 
zaznamenány u žen, ve starších věkových skupinách naopak u mužů. Je tomu tak u všech sledovaných let. Celkový 
podíl kohabitujících ze všech obyvatel je o něco vyšší u mužů než u žen a nejnižších hodnot dosahuje v roce 1970 (1,4 
% u žen a 1,6 % u mužů). Nejvyšších hodnot naopak nabývá v roce 2001 (2,8 % u mužů a 3 % u žen) (Tabulka 2). 
 
Tab. 2: Podíl kohabitací podle pohlaví z celkového počtu obyvatel podle pohlaví; obyvatelstvo starší 15 let; v %; 
ČR (viz soubor ke stažení níže)
 
Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty 
 
Z hlediska rodinného stavu byli nejčastěji v nesezdaném soužití ve všech uvedených letech muž i žena rozvedení nebo 
ovdovělí (viz Tabulka 3). Zastoupení těchto párů ve všech kohabitacích se pohybovalo od 38,7 % v roce 1980 do 60,1 % 
v roce 1991. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k výraznému snížení tohoto podílu z uvedených 60,1 % na 45,6 % a jako 
protipól se zároveň zvýšilo relativní zastoupení kohabitací mezi svobodnými ženami a muži (z 9,8 % v roce 1991 na 24,9 
% v roce 2001). 
 
Tab. 3: Nesezdaná soužití podle rodinného stavu (kombinace); obyvatelstvo starší 15 let; v %, ČR (viz soubor ke stažení níže)
 
Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty 
Pozn.: Kategorie nezjištěného rodinného stavu alespoň u jednoho z partnerů je pro roky 1970 a 1980 zahrnuta v 
"Alespoň jeden z partnerů ženatý (vdaná)" a pro roky 1991 a 2001 v "Muž i žena rozvedení nebo ovdovělí". V roce 1991 
byl rodinný stav nezjištěn u 323 mužů a 270 žen. V roce 2001 byl alespoň u jednoho z partnerů nezjištěný rodinný stav 
u 1490 nesezdaných soužití (což jsou, vzhledem k počtu zjištěných kohabitací v roce 1991- 85 tisíc a v roce 2001 -125 
tisíc, relativně malá čísla). Pro roky 1970 a 1980 není známo, u kolika nesezdaných soužití nebyl rodinný stav zjištěn. 
 
Relativně časté bylo nesezdané soužití, ve kterém je muž svobodný a žena rozvedená nebo ovdovělá. Zastoupení 
tohoto typu svazku se pohybovalo mezi 13,4 % v roce 1980 a 19,4 % v roce 1991. Oproti tomu byla kombinace 
rozvedený nebo ovdovělý muž a svobodná žena méně běžná - její podíl nedosahoval ve sledovaných letech ani 10 %.  
O relativním rozložení nesezdaných soužití z hlediska rodinného stavu a pohlaví v letech 1991 a 2001, tentokráte bez 
kombinace rodinného stavu kohabitujících, informuje Tabulka 4. Její výhodou je, že rozlišuje stavy rozvedený/á a 
ovdovělý/á a zároveň, na rozdíl od předchozí tabulky, nezahrnuje nesezdaná soužití s nezjištěným rodinným stavem 
druha nebo družky. V obou letech i u obou pohlaví bylo nesezdané soužití nejvíce zastoupeno u rozvedených osob, 
přičemž u žen relativně méně. Zároveň se ale podíl kohabitací rozvedených osob mezi lety 1991 a 2001 snížil (u mužů z 
60,3 % na 51,4 % a u žen z 55,8 % na 47,6 %). Podíl svobodných v nesezdaných soužitích je též výrazný a mezi 
sledovanými lety se naopak zvýšil (30,2 % na 43 % u mužů a z 18,5 % na 36,4 % u žen). 
 
Tab. 4: Nesezdaná soužití podle rodinného stavu; obyvatelstvo starší 15 let; v %, ČR (viz soubor ke stažení níže)
 
Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty 
Pozn.: Kategorie nezjištěného rodinného stavu není v tabulce v žádné kategorii zahrnuta. 
 
Výrazně od roku 1991 poklesl také podíl ovdovělých mužů a žen žijících v nesedaném soužití, naopak mírně vzrostl 
podíl kohabitací sezdaných osob (tj. osob, které přestože jsou ve stavu manželském, kohabitují s někým jiným než se 
svým zákonným parterem/kou). Z Tabulky 4 taktéž vyplývá, že v nesezdaném soužití žilo v letech 1991 a 2001 poměrně 
více svobodných, rozvedených a ženatých mužů než žen. V kohabitacích naopak v porovnání s muži žilo v poměrně 
více ovdovělých žen. 
 
Pohled na nesezdaná soužití v České republice z hlediska rodinného stavu, pohlaví a věku v roce 2001 umožňuje Graf 
2, ve kterém jsou příslušná nesezdaná soužití vztažena k patřičnému počtu obyvatel (jedná se tudíž o míry 
nesezdaného soužití). V mladších věkových skupinách dochází u ovdovělých mužů k značným výkyvům uvedených 
hodnot, což je způsobeno relativně malým počtem ovdovělých mužů v těchto věkových kategoriích. Nejnižších hodnot 
dosahují pro všechny věkové skupiny míry sezdaných osob, což je dáno skutečností, že naprostá většina sezdaných 
obyvatel žije v manželství. Pro věkovou skupinu 20-49 let u mužů a 20-59 let u žen jsou jako druhé nejnižší v pořadí 
míry nesezdaného soužití u svobodných osob. U mužů se míry kohabitací svobodných do věkové skupiny 30-34 let 
zvyšují a posléze setrvávají na stejné úrovni, u žen rostou do věkové kategorie 30-34 let a pak klesají. U žen ve věku 
nad 60 let nabývají obdobně nízkých hodnot míry kohabitací svobodných a ovdovělých. Podíl ovdovělých mužů v 
nesezdaných soužitích je ve věku nad 50 let nižší než u mužů svobodných. Nejvyšších hodnot nabývají míry 
rozvedených osob u mužů starších 30 let a u žen starších než 40 let. Hodnoty měr nesezdaného soužití pro všechny 
rodinné stavy nabývají u žen (kromě vdaných) maximálních hodnot ve věkové kategorii 30-34 let. Naproti tomu u mužů 
dosahují míry nesezdaného soužití maxima u rozvedených mužů ve věkové kategorii 65-69 let, u ovdovělých mužů 
spíše v mladších věkových skupinách a u svobodných mužů v široké věkové kategorii 30-69 let. 
 
Graf 2: Podíl nesezdaných soužití podle rodinného stavu a pohlaví z celkového počtu obyvatel (příslušného 
rodinného stavu, pohlaví a věku); rok 2001; v %; ČR (viz soubor ke stažení níže)
 Prameny: Sčítání lidu 2001; vlastní výpočty 
 
Mezi lety 1991 a 2001 také vzrostl podíl kohabitací, ve kterých nežijí závislé děti, a zároveň se relativně snížil podíl 
kohabitací se závislými dětmi (viz Tabulka 5). V roce 2001 žilo přitom v kohabitaci více závislých dětí (84,3 tisíc) než v 
roce 1991 (68,2 tisíc). V roce 2001 však bylo zjištěno více nesezdaných soužití než v roce 1991 (125 tisíc oproti 85 
tisícům). Je tedy pravděpodobné, že relativně více narostl počet kohabitací bez závislých dětí než se závislými potomky. 
 
Tab. 5: Kohabitace a manželství podle počtu závislých dětí; v %, ČR (viz soubor ke stažení níže)
 
Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty 
 
Při porovnání nesezdaného soužití s manželstvím z uvedených dat vyplývá, že v letech 1991 a 2001 bylo relativně více 
kohabitací bez závislých dětí, ale také se závislými dětmi prvního, třetího a vyššího pořadí. Naopak poměrně více 
častější byla manželství se závislými dětmi druhého pořadí. 
 
A konečně z pohledu nejvyššího ukončeného vzdělání** z dat ze sčítání lidu uskutečněných v letech 1991 a 2001 
vyplývá, že v nesezdaném soužití žilo v roce 1991 nejvíce mužů i žen se základním vzděláním, bez vzdělání a s 
nezjištěným vzděláním (2,9 % mužů a 2,3 % žen). V roce 2001 byl nejvyšší podíl osob žijících v kohabitaci u mužů i žen 
se středním vzděláním bez maturity (3,5 % mužů a 3,3 % žen). Mezi lety 1991 a 2001 došlo u obou pohlaví ve všech 
kategoriích vzdělání k zvýšení podílu kohabitujících osob. V obou sledovaných letech žilo v kohabitaci více mužů bez 
vzdělání, se základním a středoškolským vzděláním než žen ve stejných kategoriích. Celkově lze říci, že je kohabitace v 
České republice rozšířena spíše mezi obyvateli s nižším ukončeným vzděláním. 
 
Tab. 6: Podíl kohabitací podle nejvyššího ukončeného vzdělání a pohlaví z celkového počtu obyvatel podle 
nejvyššího ukončeného vzdělání a pohlaví; obyvatelstvo starší 15 let; v %, ČR (viz soubor ke stažení níže)
 
Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty 
Pozn.: v roce 2001 nebylo zjištěno vzdělání u 2286 mužů a 2028 žen žijících v nesezdaném soužití. Obdobné údaje za 
rok 1991 nejsou v publikacích o sčítání lidu uvedeny. 
Shrnutí 
V České republice žijí v nesezdaném soužití především lidé starší než 35 let, přesto se v posledním roce sčítání (tj. 
2001) významně zvýšil podíl kohabitujících v mladších věkových skupinách (nejvýrazněji ve věkové skupině 25-29 let). V 
nesezdaném soužití žili ve všech sledovaných letech častěji muži než ženy. Z hlediska rodinného stavu nejvíce 
kohabitovali rozvedení, přičemž v roce 2001 se výrazně zvýšil také podíl svobodných osob žijících v nesezdaném 
soužití. V nadpoloviční většině kohabitací v letech 1991 a 2001 nežilo žádné závislé dítě. Ve srovnání s manželstvím 
bylo v uvedených letech více kohabitací bez závislých dětí, avšak zároveň též s jedním, třemi, čtyřmi a více závislými 
dětmi. Největší zastoupení v nesezdaných soužitích měli v roce 1991 lidé se základním vzděláním a v roce 2001 se 
středním vzděláním bez maturity. 
 
*Pokles zjištěného počtu nesezdaných soužití mezi lety 1980 a 1991 pravděpodobně souvisí s menší záchytností (Rychtaříková, 1994). 
Na kohabitace je ve Sčítání lidu v ČR zaměřena pouze jedna otázka, konkrétně na Bytovém listu a zjišťuje vztah sčítané osoby k 
uživateli bytu. Dá se tudíž předpokládat, že je jejich počet do jisté míry podhodnocen. 
 
**Pohled na nesezdané soužití z hlediska délky trvání kohabitace není z dat ze sčítání lidu díky nedostatku vhodných otázek možný. Pro 
ilustraci však může posloužit výběrové šetření Mladá generace 1997 (kterého se účastnilo 1294 svobodných respondentů ve věku 
18?30 let, z nichž v kohabitaci žilo 205 respondentů), z jehož výsledků vyplynulo, že průměrná délka nesezdaného soužití v České 
republice byla v době konání výzkumu 1,1 roku, přitom ve věkové kategorii 18?24 let 0,7 roku a ve věkové kategorii 25?29 let 2,4 roky 
(Pikálek, 1998). 
  
LITERATURA: 
PIKÁLEK, D.: Manželství a mladá generace. Diplomová práce, PřF UK v Praze 1998. 
Populační vývoj České republiky 1999. Praha, KDGD PřF UK 2000. 
RYCHTAŘÍKOVÁ, J.: Nesezdaná soužití. In: Populační vývoj ČR 1994. Praha, KDGD PřF UK 1994. 
 
PRAMENY: 
Publikace ke Sčítání lidu domů a bytů v letech 1970, 1980, 1991 a 2001. Praha, ČSÚ. 
 
 
Kateřina Černá 
Název souboru Velikost Typ
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB 186.51 KB pdf
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje