úvod > Studie a úvahy > Články > ANALÝZA: Neúplné rodiny a rozvody manželství s dětmi

ANALÝZA: Neúplné rodiny a rozvody manželství s dětmi

V posledních desetiletích se v Evropě setkáváme s dramatickými změnami struktury rodiny a samotné rodičovství 

nabývá v rámci domácností různých forem. V celosvětovém měřítku můžeme hovořit o rostoucím počtu neúplných rodin, 
přičemž v dnešní době tvoří asi 25 % všech domácností. Tento podíl se samozřejmě v jednotlivých zemích liší, v 
některých rozvojových zemích se pohybuje nad uvedenou průměrnou hodnotou, naopak v některých rozvinutých zemích 
nepřesahují neúplné rodiny 10 % ze všech domácností. Ve všech zemích bez rozdílu je však 90 % ze všech neúplných 
rodin tvořeno ženou žijící společně s dětmi. 
 
Vysoký výskyt domácností, v jejichž čele stojí žena, je způsoben na jedné straně rozhodnutím být svobodnou matkou 
bez stálého partnera, rozvodem nebo ovdověním. Na druhé straně k tomu vedou ekonomické krize, dlouhodobá 
migrace, vlny uprchlictví a v neposlední řadě opuštění rodiny ze strany muže (van der Avort a kol., 1995, s. 24). 
 
Neúplné rodiny jsou často vystaveny sociálním a kulturním tlakům a přijetí těchto rodin se liší v závislosti na důvodu 
jejich vzniku. V mnoha rozvinutých i rozvojových společnostech je vdovám a vdovcům, kteří žijí s dětmi, poskytována 
pomoc ve formě nejrůznějších sociálních a kulturních výhod, protože pocit potřeby pomoci těmto rodinám i jejich 
všeobecné přijetí je zde hluboce zakořeněno. Můžeme se ale setkat s dvojakým postojem k jiným typům neúplných 
rodin. Ještě v nedávné historii bylo mateřství svobodných žen spojováno v mnoha kulturách s pocitem hanby a 
opovržení a tyto ženy spolu se svými dětmi byly často stigmatizovány a vyloučeny ze společenství. Postoj společnosti se 
přinejmenším v rozvinutých státech již podstatně změnil a v mnoha ohledech i zlepšil. 
 
Neúplné rodinami existovaly v průběhu celé historie, s postupem času však docházelo k proměnám ve způsobu jejich 
vzniku. I v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností, vznikaly však především v důsledku úmrtí 
jednoho z rodičů a menší pravděpodobnosti opětovného sňatku ovdovělých. Výjimkou nebyly ani nemanželské děti 
svobodných matek. Oproti minulosti tedy došlo ke strukturálním změnám - dnes v rámci neúplných rodin převažují 
domácnosti rozvedených, odděleně žijících vdaných a ženatých a také domácnosti svobodných matek, které však své 
mateřství vědomě plánovaly. 
 
Vysoká úroveň rozvodovosti vede k neustálému růstu počtu dětí, které si do svého života odnášejí zkušenost s 
rozvodem svých rodičů. V průběhu let 1960-1990 se v České republice podíl rozvedených bezdětných manželství, která 
představují zhruba 30 % všech rozvedených manželství, téměř neměnil. Vzrůstalo ale zastoupení rozvedených 
manželství se dvěma dětmi (podíl rozvedených manželství se dvěma dětmi byl v roce 1990 o 7 % vyšší než v roce 1960, 
početní nárůst byl téměř 3,6ti násobný). Děti se v České republice zpravidla rodí mladým manželům velmi brzy po 
sňatku a průměrný věk matek při narození prvního dítěte byl v minulém období (do počátku 90. let minulého století) v 
porovnání se západními zeměmi extrémně nízký. Většina mladých manželů měla tedy děti již v prvních letech svého 
manželství, kdy zároveň manželství prochází prvními krizemi. Rozvrat manželství a následující rozvod je proto běžnou 
záležitostí v rodinách s malými dětmi. V padesátých letech připadalo na jedno rozvádějící se manželství v průměru jedno 
nezletilé dítě, na konci osmdesátých let to bylo již 1,1-1,2 dětí, respektive 1,5-1,6 dítěte v rodinách s dětmi (Kučera, 
1994, str.100). Od počátku osmdesátých let tedy každoročně přicházelo o společné soužití s oběma rodiči více než 30 
tisíc nezletilých dětí, což bylo v roce 1990 téměř 1,5% populace závislých dětí žijících v úplných rodinách. 
 
V devadesátých letech minulého století se zastoupení rozvodů manželů s nezletilými dětmi mírně snižovalo a naopak 
rostl podíl rozvodů bezdětných manželství. Přesto však tvořily rozvody manželů s dětmi v roce 1998 téměř 67 % z 
celkového počtu rozvodů a od jednoho z rodičů tak bylo v tomto roce odloučeno více než 32 tisíce dětí, v roce 1999 to 
bylo téměř 60 % v celkového počtu rozvodů a rozvod svých rodičů prožilo téměř 21 tisíc dětí. V roce následujícím již 
podíl opět stoupl nad 64 % a rozvod zasáhl více než 28 tisíc dětí. 
 
Celkově přišlo mezi lety 1990-2000 rozvodem o denní kontakt s jedním z rodičů (většinou s otcem) přes 340 tisíc dětí, 
což představuje téměř čtvrtinu z 1,4 milionu dětí narozených vdaným matkám v osmdesátých letech (v letech 1980-
1990). Deset let také představuje průměrnou délku rozváděného manželství v České republice v té době. 
 
Tab. 1: Rozvody podle počtu nezletilých dětí, ČR, 1960-2003, vybrané roky  (viz soubor ke stažení níže)
Zdroj: Kalibová, 1991, str.8; Populační vývoj České republiky 2001, str. 31, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 
2003; POPIN; vlastní výpočty 
 
V důsledku snižující se úrovně plodnosti rostl podíl rozvádějících se párů s jedním dítětem: z celkového úhrnu 
rozvádějících se manželství s dětmi představoval v roce 1990 rozvod s jedním dítětem 55 % a v roce 1999 a 2000 již 58 
%. Zároveň klesal podíl rozvádějících se rodin se dvěma a více dětmi. Tato situace může být ovlivněna tím, že vyšší 
počet dětí mají v dnešní době nejčastěji buď rodiny věřících, nebo lidé s nekontrolovanou plodností, přičemž obě tyto 
skupiny se rozvádějí méně často. U věřících lidí je na rodinu a výchovu dětí kladen vyšší důraz a setkáváme se u nich 
také se zvýšenou odpovědností vůči rodině (Populační vývoj České republiky 1999, str. 28). 
 
Od roku 1996 klesal počet i podíl rozvádějících se manželství s nezletilými dětmi a přibývalo rozvodů mladých i starších 
manželských párů bez dětí. To souvisí s tím, že se v posledních letech snížil počet mladých vdaných žen, které navíc 
odkládají narození prvního dítěte, prodlužoval se interval mezi sňatkem a narozením dětí a také rostla průměrná délka 
trvání manželství. 
 
Graf 1: Struktura rozvodů podle počtu nezletilých dětí  (viz soubor ke stažení níže)
 
Novela zákona o rodině z roku 1998 byla na konci devadesátých let 20. století příčinou některých strukturálních změn. 
Ztížení rozvodů manželství s nezletilými dětmi se projevilo v úbytku těchto rozvodů o více než třetinu z 21 636 v roce 
1998 na 14 177 v roce 1999, zatímco počet rozvodů manželství bez nezletilých dětí klesl v této době pouze o 12 %, z 10 
727 na 9 480. V roce 2000 hodnoty opět vzrostly, počet rozvodů manželství bez nezletilých dětí se zvýšil prakticky na 
původní hodnotu jako před novelizací zákona (10 637) a rozvedeno bylo také 19 067 manželství s nezletilými dětmi. 
Údaje za rok 2003 vypovídají o dalším vzestupu rozvodů manželství s dětmi (20 705 manželství) i rozvedených 
bezdětných manželství - 12 119 manželství (Kretschmerová, 2003, str. 17). 
 
Vznik neúplné rodiny s sebou přináší otázky vlivu této nové situace na děti, které v rodině žijí. V rodinách tohoto typu se 
setkáváme s větším množstvím problémů (mezi něž patří zhoršení ekonomické a sociální situace rodiny), a řada z nich 
se bezprostředně dotýká dětí. V naprosté většině případů je neúplná rodina tvořena pouze matkou s dětmi, chybí zde 
socializační vliv otce. (Tato situace je ještě posílena faktem jisté feminizace výchovného procesu, kdy je dítě od útlého 
dětství obklopeno převážně ženami, a to i v předškolních a školních zařízeních.) Často také dochází ke změně postoje 
matky i širšího sociálního okolí k dítěti a jeho chování. Celkový emočně sociální vývoj takového dítěte se tak začíná 
odlišovat od vývoje dětí vyrůstajících v úplných rodinách (Pavlík, 1992). Navíc vzhledem k tomu, že se v těchto rodinách 
setkáváme převážně s rozvedenými rodiči, je druhý rodič většinou naživu, a to činí situaci neúplné rodiny 
komplikovanější než v minulosti. 
 
Literatura: 
Kučera, M.(1994), Rodina ve výsledcích sčítání 1991. Demografie, roč. 36, č. 3, s. 151-154. 
Kalibová, K. (1991), Rozvodovost a neúplná rodina. Demografie, roč. 35, č. 1, str. 4-9. 
Kretschmerová, T. (2004), Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2003. Praha, ČSÚ. 
Pavlík, Z. (1992), Neúplné rodinné domácnosti. In: Pavlík, Z. (Ed.). Sňatečnost a rodina. Praha, Academia. 
Pavlík, Z., Kučera, M. (Ed.) (1999), Populační vývoj České republiky 1999. Praha. DemoArt. 
van de Avort, A., K. Hoog de, P. Kalle (Eds.) (1995), Single Parent Families. The Hague: The Netherlands Family 
Council. 
 
 
Anna Šťastná 
 
Název souboru Velikost Typ
ANALÝZA: Neúplné rodiny a rozvody manželství s dětmi 131.3 KB pdf
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje