úvod > Studie a úvahy > Články > ANALÝZA: Porodnost a plodnost mimo manželství po roce 1989

ANALÝZA: Porodnost a plodnost mimo manželství po roce 1989

Porodnost po roce 1989 je v České republice charakterizována především poklesem své úrovně. Počet narozených 

poklesl z více než 131 tis. dětí v roce 1990 na necelých 90 tis. v roce 1999. V roce 2004 se živě narodilo 97 664 dětí, 
hrubá míra porodnosti se snížila z dřívějších 12,6 (v roce 1990) na dnešních 9,6 . 
 
Pokles počtu narozených byl dán zásadními změnami, které ve společnosti po roce 1989 proběhly. Byly to změny nejen 
v oblasti ekonomiky, politiky a sociální situace, ale také v individuálních hodnotách a preferencích. V kontextu 
transformace společnosti, rostoucích pracovních příležitostí a možností realizace, změn hodnotových orientací mladých 
lidí a dostupnosti moderní spolehlivé antikoncepce, umožňující plánování rodičovství, tak dochází k odkládání sňatků do 
vyššího věku a ke snižování sňatečnosti. Mladí lidé vstupují do manželství později a méně často, roste počet 
alternativních forem partnerských svazků a nesezdaných soužití. 
 
Změny v oblasti uzavírání sňatků jsou pro porodnost zásadní. I nadále je stěžejní část porodnosti realizována v rámci 
manželství, spolu s odklady sňatků však dochází i k odkládání porodů do vyššího věku. Vedle toho také roste podíl 
narozených, jejichž rodiče manželský svazek neuzavřeli vůbec. 
 
Právě z pohledu rodinného stavu došlo v porodnosti k poměrně velikým změnám. I když počet živě narozených dětí v 
posledních deseti letech výrazně poklesl, počet živě narozených mimo manželství se zvýšil z původních 11 167 
počátkem 90. let na dnešních 29 839 v roce 2004, tedy o více než o polovinu. Původní podíl na celkovém počtu živě 
narozených dětí 8,6 % vzrostl na 30,6 %. V roce 1990 se narodilo přibližně 90% živě narozených dětí vdaným ženám, 
na svobodné ženy připadalo jen 7 %, ženy rozvedené se podílely 2,4 %. V roce 2003 (podrobná data za rok 2004 dosud 
nejsou dostupná) byla situace odlišná: vdaným ženám se narodilo 72% dětí, svobodným 22 %, na rozvedené připadalo 
6%. 
 
Graf 1: Živě narození vdaným a nevdaným ženám (viz soubor ke stažení níže)
 
Na rostoucím počtu narozených nevdaným ženám a jejich podílu na celkovém počtu narozených se podílejí dva hlavní 
faktory: 
· vliv změny intenzity plodnosti vdaných a nevdaných žen 
· vliv změn ve struktuře žen dle rodinného stavu. 
 
Plodnost 
Ačkoliv v plodnosti žen obecně došlo v průběhu 90. let k velice dramatickým změnám, z hlediska rodinného stavu nebyly 
změny natolik zásadní. Plodnost vdaných žen se v průběhu let 1990-2003 mírně snížila především v nižších věkových 
kategoriích, naopak nárůst byl zaznamenán ve vyšším věku. U nevdaných žen se plodnost mezi roky 1990-2003 mírně 
zvýšila téměř ve všech věkových kategoriích, vyšší nárůst byl zaznamenán u svobodných žen ve věku 30-40 let, u 
rozvedených žen v celém rozsahu reprodukčního období. Tím došlo k určitému posunu maxima plodnosti nevdaných 
žen do vyššího věku, což nasvědčuje tomu, že část dětí svobodných matek se rodí v nesezdaném soužití. 
 
 Graf 2: Plodnost vdaných a nevdaných žen podle věku (na 1000 žen v daném rodinném stavu) (viz soubor ke stažení níže)
 
Struktura 
Struktura žen podle rodinného stavu prodělala v uplynulých patnácti letech velmi výrazné změny. Počet svobodných a 
rozvedených žen vzrostl, snížil se počet vdaných žen. Ve věkové skupině 20-24 let se podíl vdaných žen snížil z 
původních 62 % v roce 1990 na 14,5 %, ve věku 25-29 let z 82% vdaných žen na současných 50%. Významně vzrostl 
podíl rozvedených žen zejména ve věkovém intervalu 35-44 let. 
 
Graf 3: Struktura žen podle věku a rodinného stavu v letech 1990 a 2003 (viz soubor ke stažení níže)
 
Dalo by se říci, že struktura narozených podle rodinného stavu matky se změnila přibližně stejně, jako se změnila 
struktura žen podle rodinného stavu: snížil se počet narozených vdaným ženám, vzrostl počet narozených svobodným a 
rozvedeným. Zde se však ještě přidává pokles plodnosti vdaných žen, u nevdaných žen se naopak plodnost mírně 
zvýšila. Podíl nemanželsky narozených dětí tak roste jednak v důsledku snižující se plodnosti vdaných žen, ale také 
především vlivem rostoucího podílu nevdaných žen v populaci, které sice mají nižší plodnost než vdané ženy, ale jejich 
zastoupení v populaci se mění velice výrazně. 
 
Z modelových výpočtů vyplývá, že vliv struktury žen dle rodinného stavu je v případě nárůstu podílu nemanželsky 
narozených rozhodující. V roce 1990 se narodilo mimo manželství zhruba 11150 dětí. Kdyby byla v roce 2003 
zachována shodná struktura žen dle rodinného stavu (nikoliv věku) jako v roce 1990 (při uvažování měr plodnosti z roku 
2003), narodilo by se mimo manželství 13716 dětí (tj.přibližně polovina reálného počtu narozených mimo manželství v 
roce 2003). Počet narozených v manželství by v tomto případě vzrostl (v roce 2003 se do věku nejvyšší plodnosti 
dostávají populačně silné ročníky) a podíl narozených mimo manželství by se pohyboval okolo 9%. Naopak, kdyby se 
struktura žen dle rodinného stavu změnila, avšak plodnost vdaných i nevdaných žen by zůstala na úrovni z roku 1990, 
počet narozených nevdaným matkám (jejichž podíl výrazně vzrostl) by se zvýšil na 22445 a dosahoval by téměř 
současné hodnoty. Počet narozených nevdaným ženám (jejichž podíl v populaci výrazně klesl) by představoval přibližně 
57850 a byl by o něco nižší než reálný počet. Z toho je zřejmé, že změna intenzit plodnosti má na výsledný počet narozených v manželství a mimo něj pouze nepatrný vliv, hlavní je zde působení struktury žen dle rodinného stavu. 
Pokud bychom například aplikovali "změněnou" strukturu žen dle rodinného stavu (tj. strukturu žen dle rodinného stavu z 
roku 2003) na populaci v roce 1990 (při uvažování měr plodnosti z roku 1990), narodilo by se v roce 1990 mimo 
manželství více než 20000 dětí, tj. 29,3% ze všech živě narozených. 
 
Tab. 1: Počty narozených v letech 1990 a 2003 matkám ve věku (15-49 let) (viz soubor ke stažení níže)
 
Z hlediska věku se zvýšení podílu dětí narozených mimo manželství projevilo nejvíce ve věkové kategorii 15-19 let, kde 
vzrostl podíl dětí narozených nevdaným ženám z necelých 20% na více než 80% v roce 2003. U této věkové skupiny 
žen došlo k největšímu rozvolnění tradičního vztahu mezi sňatkem a rozením dětí a nejvíce se zde uplatnilo snížení 
společenského tlaku na uzavření sňatku v případě těhotenství ženy. Výrazný posun byl znatelný také ve věkové skupině 
20-24 let, kde se podíl narozených ženám žijícím mimo manželství zvýšil z původních 6 % na více než 40%. V těchto 
nižších věkových kategoriích hrají hlavní roli především svobodné ženy, které dříve vstupovaly do manželství z důvodu 
těhotenství, nyní však stále více zůstávají samy nebo žijí ve faktickém manželství. 
 
Také ve vyšších věkových kategoriích byl zaznamenán nárůst podílu dětí narozených mimo manželství, zde se však 
jedná o narozené rozvedeným ženám, které po předchozím rozpadu manželství již vstupují pouze do neformálního 
svazku a pořizují si s novým partnerem potomka. Na rozvedené připadají ve věkové skupině 35-45 let až dvě třetiny z 
celkových 30% narozených nevdaným ženám v tomto věku. 
 
V roce 1990 byl profil podílu nemanželsky narozených dle věku matky charakterizován nejvyšší hodnotou ve věkové 
skupině 40-44 let, která mírně převyšovala i podíl nemanželsky narozených matkám ve věku 15-19 let, a nejnižší 
hodnota byla zaznamenána ve věku 20-24 let. V současné době je oproti tomu podíl nemanželsky narozených nejvyšší 
ve věku 15-19 let, přičemž tato hodnota převyšuje hodnotu pro nejstarší skupinu žen více než dvojnásobně. Ženy v 
nejnižší věkové skupině jsou většinou svobodné a podíl vdaných žen je zde velice nízký. Proto se, i přes 
několikanásobně vyšší plodnost vdaných žen ve srovnání s nevdanými, většina dětí mladých matek rodí mimo 
manželství. Nejnižší podíl narozených nevdaným ženám byl zaznamenán ve věku 25-29 let, což souvisí s realizací 
odkládaného sňatku a zakládání rodiny právě v této věkové kategorii. 
 
Graf 4: Podíl narozených mimo manželství dle věku matky  (viz soubor ke stažení níže)
 
Graf 5: Narození v roce 2003 dle věku a rodinného stavu matky. (viz soubor ke stažení níže)
 
 
Zde lze tedy sledovat těžiště celkového poklesu porodnosti v průběhu 90. let. Právě tím, že se snížily počty vdaných 
žen v období největší plodnosti, poklesl i počet narozených dětí (navíc klesla i plodnost vdaných žen). Ve věku nejvyšší 
plodnosti je stále více svobodných žen, jejichž plodnost je celkově nižší. 
 
Z regionálního pohledu je patrné, že největší podíl nemanželsky narozených dětí je v okresech Ústeckého, 
Karlovarského, Libereckého a Moravskoslezského kraje, nejnižší podíl nemanželsky narozených naopak vykazují okresy 
na Vysočině a v okolí Brna. 
 
Graf 6: Narozené děti mimo manželství podle okresů v %.  (viz soubor ke stažení níže)
 
I přes rostoucí úroveň podílu narozených mimo manželství však Česká republika nedosahuje takových hodnot, jaké jsou 
zaznamenány v některých zemích západní a severní Evropy, kde hodnota tohoto ukazatele dosahuje až 50% (2003: 
Island 63%, Švédsko 56%, Norsko 50%). Nízké podíly jsou naopak zaznamenány v zemích jižní Evropy (2003: Řecko 
4,3%, Itálie 10,8%). V tomto srovnání se ČR pohybuje spíše okolo průměru (Průměr 25 zemí EU: 30,2%). 
 
Šárka Kasalová Daňková
Název souboru Velikost Typ
ANALÝZA: Porodnost a plodnost mimo manželství po roce 1989 208.58 KB pdf
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje