úvod > Studie a úvahy > Články > ANALÝZA: Vybrané faktory rozvodovosti

ANALÝZA: Vybrané faktory rozvodovosti

 
(věk manželů, délka manželství a příčiny rozvodu) Novela zákona o rodině s účinností od 1. srpna 1998 nově 
upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Po této legislativní změně došlo v České republice pouze 
na velmi krátkou dobu k přerušení růstu rozvodovosti. Demografické ukazatele, kterými můžeme charakterizovat úroveň 
rozvodovosti, poklesly pouze v roce 1999, tedy těsně poté, co se začala novela uplatňovat při rozvodových stáních. 
 
Po krátkém přerušení pak vzestup úrovně rozvodovosti pokračoval a v roce 2004, což je pět let po novelizaci zákona, 
dosáhl počet rozvodů historického maxima ? rozvedeno bylo 33 060 manželství. 
 
Nepříznivá úroveň rozvodovosti v České republice je způsobena mnoha specifickými faktory. Od 60. let až do začátku 
90. let to byl především nízký sňatkový věk a vysoká intenzita sňatečnosti (při nedostatku kvalitní antikoncepce se 
sňatky často uzavíraly z důvodu těhotenství partnerky). Svou roli sehrával také nedostatek bytů pro mladá manželství, 
který měl často za následek nevyhovující nechtěné soužití s rodiči jednoho z manželů. Výchova dětí byla vinou časné 
plodnosti naplňována v relativně nízkém věku a manželé mohli případnou následnou manželskou krizi snadněji řešit 
rozvodem. Významnou roli v růstu úrovně rozvodovosti sehrála také vysoká úroveň zaměstnanosti žen a s ní spojená 
relativní ekonomická nezávislost. 
 
V následujícím textu se zaměříme pouze na tři vybraná hlediska, ze kterých je možné rozvodovost studovat: 
· rozvody podle věku rozvádějících se manželů 
· rozvody podle délky trvání manželství 
· rozvody podle příčiny rozvratu manželství 
 
V období od 60. do začátku 90. let vrcholila rozvodovost mužů i žen ve věku 20 - 24 let (Tabulka 1). V nejmladší 
věkové skupině (15 - 19 let) byla rozvodovost poměrně nízká. To ale neznamená, že byla manželství nejmladších 
partnerů stabilnější. Výsledky výběrových šetření ukazují, že manželství uzavřená ženichy mladšími 19 let se rozvádějí 
téměř všechna, ovšem až po určité době (většinou po dosažení věku 20 let) a tedy již ve vyšší věkové skupině. 
Manželství nejmladších nevěst jsou stabilnější, ovšem v důsledku toho, že mnoho velmi mladých žen uzavírá sňatek s 
podstatně staršími partnery (ČSÚ, 1995, str. 22). 
 
S přibývajícím věkem partnerů i se sňatkovým věkem vzrůstá také stabilita manželství. S nízkým věkem při sňatku 
souvisela vysoká rozvodovost nejmladších manželství do 4 let po sňatku, která byla jednou z nejvyšších v Evropě. 
Naopak rozvodovost starších manželství (15 nebo 20 let po sňatku) byla v České republice ve srovnání se západní 
Evropou poměrně nízká. Na jedné straně to bylo způsobeno vysokou úrovní rozvodovosti mladých partnerů, kteří 
uzavřeli předčasný sňatek. Na straně druhé pak malým podílem takzvaných racionálních rozvodů, kdy se starší 
manželé rozvádějí až po osamostatnění dospělých dětí (ČSÚ, 1995, str. 22). 
 
Tab. 1: Míry rozvodovosti manželství - rozvody ženatých mužů a vdaných žen ve vybraných letech na 1000 
ženatých a vdaných v dané věkové skupině (viz soubor ke stažení níže)
 * data Sčítání lidu 
** k 1. 7. 
Zdroj: Pohyb obyvatelstva v České republice, SLDB, vlastní výpočty 
 
Struktura rozvodů podle věku mužů a žen v rozvedených manželstvích se v devadesátých letech podstatně 
změnila a rozvody přestaly být nejčastější u mladých manželů. V roce 1989 bylo ze všech rozvedených 49 % mužů 
a 59 % žen ve věku do 35 let. V roce 2003 činil tento podíl u mužů 36,8 % a u žen 48,4 %. Změna byla způsobena 
hlavně poklesem rozvedených do 25 let, což odpovídá významnému poklesu sňatečnosti v této věkové skupině v 90. 
letech. Podíl rozvedených mužů i žen ve věkových skupinách 35 - 44 let zůstal bez výraznějších změn. Zvýšil se 
naopak podíl rozvedených mužů ve vyšších věkových skupinách ? v roce 1989 bylo 8,7 % rozvedených mužů ve 
věku 45 - 49 let, v roce 2003 to bylo již 13,4 %. Podíl rozvedených mužů starších padesáti let z celkového počtu 
rozvedených mužů v daném roce stoupl z 8,4 % v roce 1989 na 15,4 % v roce 2003. U žen je trend obdobný, avšak 
podíly nižší ? ve věkové skupině 45 - 49 let vzrostl podíl rozvádějících se žen z 6,1 % (v roce 1989) na 10,4 % (v roce 
2003) a u věkové skupiny starších padesáti let z 4,8 % na 9,9 %. 
 
Pokles rozvodovosti mladých manželství je důsledkem faktu, že sňatky uzavírají starší páry ? v roce 2003 byl 
průměrný věk ženichů při prvním sňatku 30,2 let a nevěst 27,7 let. Naopak dále pokračuje dlouhodobý trend růstu 
rozvodovosti starších manželství, pravděpodobně manželských párů, které se již necítí vázány odpovědností za 
výchovu dětí. Dohodnou-li se na vypořádání majetkových poměrů, je pro ně rozvod v důsledku novely zákona o rodině z 
roku 1998 snadnější. 
 
V následujících dvou grafech jsou znázorněny rozvody podle délky trvání manželství, které vycházejí z původně 
uzavřených sňatků. Graf ukazuje intenzitu rozvodovosti ? kolik manželství z původně 1000 uzavřených sňatků se po 
určité době svého trvání rozvede. 
 
Graf 1: Intenzita rozvodovosti podle délky trvání manželství, ČR, vybrané roky (viz soubor ke stažení níže)
 
V průběhu devadesátých let výrazně ubyly rozvody manželství trvajících méně než tři roky a zvýšila se naopak 
intenzita rozvodovosti manželství trvajících déle než 10 let. Tento posun je patný i z průměrné délky trvání 
rozvádějících se manželství, která se během 90. let zvýšila o 2 roky z původní 10 let v roce 1990 na více než 12 let v 
roce 2003. Stále však platí, že nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve 3. a 4. roce trvání manželství. 
 
Graf 2: Intenzita rozvodovosti podle délky trvání manželství (0-9 let), ČR, vybrané roky (viz soubor ke stažení níže)
 
V současné době polovina rozvádějících se párů uvádí jako příčinu rozvratu svého manželství rozdílnost povah, 
názorů a zájmů. Partneři stále méně uvádějí jako příčiny rozvratu manželství jisté extrémní jevy, jakými jsou například 
zlé nakládání nebo alkoholismus jednoho z manželů. Například v roce 1980 byl alkoholismus muže soudem 
klasifikován jako příčina rozvodu 16,4 % manželství, v roce 2003 to bylo už pouze 4,4 % rozvodů. Zlé nakládání a/nebo 
odsouzení pro trestný čin muže bylo v roce 1980 příčinou 6,7 % rozvodů, v roce 2003 už pouze 1,1 % rozvodů.  
Graf 3: Vývoj zastoupení vybraných příčiny rozvratu manželství na straně muže, ČR, vybrané roky 
 
Tab. 2: Rozvody podle příčiny rozvratu manželství (v %), ČR, vybrané roky (viz soubor ke stažení níže)
 
Zdroj: ČSÚ ? Pohyb obyvatelstva v ČR, vlastní výpočty 
Literatura: 
ČSÚ (1995). Sňatečnost a rozvodovost v České republice v letech 1960-1994. Praha, ČSÚ. 
ČSÚ (2002). Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v ČR po roce 1989. Praha, ČSÚ. 
 
 
Anna Šťastná 
 

 

Název souboru Velikost Typ
ANALÝZA: Vybrané faktory rozvodovosti 171.93 KB pdf
anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje