úvod > Studie a úvahy > Články > Zdravá manželství, zdravé životy

Zdravá manželství, zdravé životy

Komplexní přehled výzkumu od roku 1990, připravený Úřadem pro zdraví a služby obyvatelstvu USA, ukazuje, že "lidé žijící v manželství jsou zdravější než lidé nesezdaní napříč širokým spektrem ukazatelů zdravotního stavu... Většina výzkumníků soudí, že souvislost mezi manželstvím a zdravím představuje kombinaci výběru a zabezpečení."

Wood, Robert G., Brian Goesling and Sarah Avellar. (2007) The Effects of Marriage on Health: A Synthesis of Recent Research Evidence. Washington, DC: U.S. Department of Health and Human Services, Office of the Assistant Secretary for Planning and Evaluation, Office of Human Services Policy, p. 1.  http://aspe.hhs.gov/hsp/07/marriageonhealth/index.htm

.......................................................................................................................................................


Mnohé souvislosti mezi manželstvím a lepším zdravím dětí i dospělých "jsou dokumentovány stovkami kvantitativních studií pokrývajících různá časová období a různé země."
Ribar, David C. (2003) What Do Social Scientists Know about the Benefits of Marriage? A Review of Quantitative Methodologies. Washington, DC: U.S. Department of Health and Human Services, Office of Planning, Research, and Evaluation, Administration for Children and Families, p. 1.

.......................................................................................................................................................


"Manželství je přínosem pro zdraví a duševní pohodu, ale také... že tyto výhody závisí částečně na kvalitě manželství."
“Marital Status: Links to physical and mental health”. (2004) MIDUS—Midlife in the United Status. A National Study of Health and Well-Being. www.midus.wisc.edu

Vztahy mezi manželstvím a zdravím
• "Přibývá literárních pramenů, které svědčí o tom, že manželství může mít širokou škálu přínosů, včetně zlepšení osobní ekonomické prosperity, duševního a tělesného zdraví a duševní pohody dětí... Nejserioznější nedávné doklady ukazují, že manželství má pozitivní vliv na jisté se zdravím související výsledky." (1)
• Průzkum 130 empirických studií ... o vztahu mezi manželstvím a duševní pohodou ukázal "těsný vztah mezi stavem manželství a osobní duševní pohodou." (2)
• Nešťastné manželství může zvýšit pravděpodobnost onemocnění o 35% a zkrátit život o čtyři roky; ve šťastném manželství lidé žijí déle a jsou zdravější než lidé rozvedení nebo žijící v nešťastném manželství;(3) neprovdané ženy mají o 50% vyšší míru úmrtnosti než provdané ženy; neženatí muži mají o 250% vyšší míru úmrtnosti než ženatí muži. (4)
• Prakticky každá studie úmrtnosti a manželského stavu ukazuje, že lidé obou pohlaví, kteří nežijí v manželství, mají vyšší míru úmrtnosti, ať je to následkem nehody, nemoci nebo sebevraždy, a to bylo zjištěno ve všech zemích, kde vedou přesné zdravotní statistiky. (5)
• Podle nejnovějších celostátních přehledů mají muži i ženy žijící v manželství menší riziko úmrtí po infarktu než ostatní muži a ženy, a mají větší šanci na uzdravení, když je jim diagnostikováno kardiovaskulární onemocnění. (6)
• Ženy nad 50 let mají větší riziko než muži, když se rozvedou, znovu vdají nebo když ovdoví. Riziko kardiovaskulárního onemocnění žen je zhruba o 60% vyšší u rozvedených žen a o 30% vyšší u ovdovělých žen ve věku od 50 do 60 let, ve srovnání se ženami stále žijícími v manželství. (7)
• Podle studie 189 pacientů s onemocněním srdce bylo možno podle vyšší kvality manželského vztahu předpovídat dlouhodobé přežití (během intervalu 4 let), bez ohledu na ostatní známé rizikové faktory včetně závažnosti počáteční diagnózy. Nejvážněji nemocní pacienti ze spokojených nekonfliktních manželství, žili významně déle než mnohem zdravější pacienti z méně spokojených manželství; (8) při sledování pacientů se selháním srdce během dalších 8 let se opět tyto předpovědi přežití ukázaly významně lepší než předpovědi podle individuálních (na úrovni pacienta) rizikových a ochranných faktorů, zejména když pacientem byla žena. (9)
• Ženy, které udávaly, že mlčí během konfliktu se svým manželem – což je indikace zlosti vyvolané pohřbenými problémy – měly čtyřikrát větší riziko úmrtí při onemocnění srdce během následujících 10 sledovaných let. (10)
• Párům z konfliktních manželství trvá déle než párům ze šťastných manželství uzdravit se ze všech možných zranění, od malých škrábnutí nebo pohmoždění při sportu až po vážné operace; nepřátelské páry se léčily pomaleji, uzdravení jim trvalo o 40% déle. (11)
• Existují "solidní výzkumné doklady ukazující, že pro mladé dospělé muže i ženy manželství snižuje nadměrnou spotřebu alkoholu, stejně jako solidní doklady o snížení užívání marihuany mladými muži v souvislosti s manželstvím." (12)
• Stresové hormony – epinefrin, norepinefrin a kortison – a tři související hormony souvisí s větší pravděpodobností manželova odchodu, jako odezvy na manželčino negativní chování během konfliktu; (13) hrubé hádky mezi manželem a manželkou souvisí s oslabením jistých obranných reakcí a se zvýšenou hladinou stresových hormonů, zvýšenou náchylností k onemocnění, zejména k infekčním nemocem a možná k rakovině. Čím negativnější je vzájemné chování manželů, tím více je oslabena jejich imunita. (14) Páry, které se během diskuse chovají jeden k druhému negativně – sarkasmus, ponižování, otevřená nevraživost a odmítnutí – indikují oslabený imunitní systém ve srovnání s jinými páry, které se chovají více pozitivně; tyto výsledky byly zjištěny jak pro novomanžele, tak pro starší páry sezdané před mnoha lety; (15) šťastné manželské páry také vykazují větší nárůst bílých krvinek, jsou-li vystaveny vnější invazi, než jiné osoby. (16)
• Mluví-li manžel nebo manželka negativně a rozhněvaným tónem, může to mít škodlivý vliv na imunitní funkce toho druhého; manželské hádky způsobují změny endokrinu a imunitních systémů, a změny hladin epinefrinu a cotrisolu, které zůstávají zvýšené více než 22 hodin poté. (17)
• Velké množství rodinných problémů souvisí se zvýšeným rizikem onemocnění angínou. (18)
• Muž a žena v nešťastném manželství mají vyšší hladinu cortisolu, když se probudí, a větší vnitřní napětí a vyšší krevní tlak během dne než ti, kdo jsou obecně spokojeni se svým manželstvím; (19) manželský vztah podporuje zdravé chování, jako je cvičení a řádné jídlo, což také souvisí se sníženou hladinou stresu a deprese, částečně díky přínosům tělesného cvičení a dalším pozitivním přínosům spojeným s ovládáním stresu.(20)
• Šťastní manželé uvádějí méně symptomů deprese než všechny ostatní manželské skupiny. Odloučení a rozvedení dospělí uvádějí více symptomů deprese a více návštěv u odborníků na duševní zdraví než ostatní skupiny nesezdaných lidí. (21)
• Mají-li manželé v manželství nestejnou rozhodovací pravomoc, je to spojeno s větším rizikem úmrtí u žen; psychologické vlivy manželského stresu jsou silnější a trvají déle u žen. Podle studie pacientů s koronární poruchou sedm z osmi žen, které měly manželství nejhorší kvality, zemřelo během dvou let... Kvalita manželství předpovídá zotavení z neprůchodnosti srdečních cév, stejně jako obnovení schopnosti srdce jako pumpy; pacienti s onemocněním srdce, ohodnocení svým manželem nebo svou manželkou jako "negativní", mají 1,8 x větší pravděpodobnost úmrtí během čtyř let než pacienti ohodnocení pozitivněji. (22)
• Nesezdaní lidé stráví dvakrát více času jako pacienti v nemocnicích než jejich vrstevníci žijící v manželství. (23) Vliv manželství na zkrácení pobytů v nemocnici může také vést ke snížení nákladů na zdravotní péči. Výzkum ukazuje, že vliv manželství na náklady na zdravotní péči existuje nezávisle na vlivu manželství na tělesné zdraví. (24)
• Ženatý muž s nemocným srdcem může očekávat, že bude v průměru žít o 1400 dnů déle (téměř 4 roky) než neženatý muž se zdravým srdcem. Toto očekávání delšího života je dokonce větší u mužů, kteří mají rakovinu nebo mají nadváhu 10 kg ve srovnání se svými neženatými protějšky. U žen jsou tyto výhody podobné. (25)
• Léčení rakoviny je významně úspěšnější (8-17%) u pacientů žijících v manželství. Život v manželství je srovnatelný s příslušností k věkové kategorii o 10 let mladší. (26)
• Podle průzkumu veřejného mínění v USA a UK je rozměr vlivu manželství na duševní pohodu oceňován stejně jako mít roční příjem větší o 100 tis. $. (27)
• Párům žijícím v nešťastném manželství může jejich vztah způsobit významný stres se souvisejícími zdravotními následky – nejčastěji trvalým nejasným psychickým vzrušením, které se projevuje fyzickými zdravotními problémy včetně vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, úzkosti, deprese, sebevraždy, násilí, psychózy, zabití a významného týrání. (28)
• 70% notorických alkoholiků je rozvedených nebo odloučených, 15% ženatých; svobodní muži umírají na cirhózu jater s třikrát větší pravděpodobností. (29)
• Výzkumníci stále zjišťují nejvyšší míru duševních potíží mezi rozvedenými a rozloučenými, nejmenší míru mezi sezdanými, a střední míru mezi svobodnými a ovdovělými. U kohabitujících párů se tyto přínosy manželství neprojevují. (30)
• Manželské utrpení vede k depresi a ke snížení imunity u dospělých; trvalé manželské konflikty ohrožují citovou a fyzickou pohodu u dětí. (31)
• Rozsáhlý průzkum ukazuje, že život mimo manželství – speciálně kohabitace s mužem – je spojený s významně vyšším rizikem domácího násilí páchaného na ženách; ženatí muži se dopouštějí domácího násilí s menší pravděpodobností , protože jim víc záleží na duševní pohodě manželek a jsou více integrováni do širší rodiny a společnosti. (32)
• Manželé se dopouštějí pouze 5% všech znásilnění ve srovnání s 21% u bývalých manželů a přátel, a 33% u bývalých přátel. (33) Ženy odloučené od svých manželů jsou 25 x častěji šikanovány než ženy vdané. (34)
• “… Manželství mohou víc než jenom přežít: Mohou také vzkvétat, když páry získají dovednosti jak zajistit, aby jejich vztah fungoval." (57)
• Výskyt prvních návštěv psychiatra u mužů, kteří trpí jakoukoliv formou psychózy, je 5,4 x vyšší u neženatých mužů než u ženatých. (35)
• Stabilní šťastné manželství je nejlepší ochranou proti nemoci a předčasnému úmrtí; pro děti je takové manželství nejlepším zdrojem citové stability a dobrého duševního zdraví. (36)
• Manželství chrání zdraví párů s nižšími příjmy, stejně jako párů s vyššími příjmy. Sezdané páry s nižšími příjmy jsou ve všech směrech zdravější než jejich nesezdaní nebo rozvedení vrstevníci. (37)
• Dlouhodobé výsledky rozličných studií popsaných v literatuře ukazují, že v manželství lidé daleko méně často trpí duševními nemocemi; sezdaní lidé žijí mnohem déle; v manželství jsou lidé zdravější a šťastnější; platí to jak pro muže, tak pro ženy; není to jenom tím, že se lidé žijící v manželství zapojují do méně riskantních věcí; míru těchto přínosů může ovlivnit kvalita manželství. (38)

Vztahy mezi kvalitou manželství a zdravím dětí
• Vyrůstání se sezdanými rodiči souvisí s lepším tělesným zdravím v dospělosti a s delším životem (39)... (Tyto) "mezigenerační zdravotní vlivy jsou zvláště silné u mužů a působí stejně na Afroameričany jako na bělochy." (40) Mezi vlivy rozvedených rodin na zdraví dětí patří zdvojnásobení rizika astma a častější výskyt zranění. (41)
• Studie zahrnující padesátileté období ukázala, že děti, které zažily rozvod rodičů, mají očekávanou průměrnou délku života zkrácenou o čtyři roky. Tyto vlivy jsou srovnatelné s kouřením cigaret. (42) Děti, jejichž rodiče se rozvedli dříve než dětem bylo 17 let, mají později častější akutní a chronické zdravotní potíže ve srovnání s dětmi, jejichž rodiče po celou dobu žili v manželství. (43)
• Dlouhodobá studie, která sledovala více než 1500 vybraných dětí ze střední třídy s vysokým IQ po celou dobu jejich života, ukázala významně vyšší míru úmrtnosti dětí rozvedených rodičů ve srovnání s dětmi z úplných rodin; (44) tato míra úmrtnosti roste když k rozvodu dojde dříve než jsou dítěti čtyři roky. (45)
• Děti, které užívají drogy a alkohol jsou s větší pravděpodobností z prostředí charakterizovaného konflikty mezi rodiči a odmítáním rodičů, a protože rozvod tyto faktory zvyšuje, zvyšuje také pravděpodobnost, že děti budou zneužívat alkohol a začnou užívat drogy. (46)
• Děti z úplných rodin, kde rodiče žijí v manželství, užívají drogy méně často. (47)
• Děti žijící v domácnostech s nepříbuznými dospělými umírají s téměř 50 x větší pravděpodobností na domácí zranění než děti žijící s oběma biologickými rodiči. (48)
• Dvouleté a mladší děti jsou se 70 až 100 x větší pravděpodobností usmrceny nevlastními rodiči než svými biologickými rodiči. (49)
• Rozvodem rodičů většina dětí trpí; pro některé se může toto utrpení proměnit v dlouhodobé psychické poškození. Zanedbanost dětí, která může být poškozením více psychickým než fyzickým, (50) je dvakrát vyšší u rozloučených nebo rozvedených rodičů. (51)
• Smrtelné týrání dětí všech věkových kategorií se vyskytuje třikrát častěji v rodinách s jedním nevlastním rodičem než v rodinách se sezdanými biologickými rodiči. (52)

Vztahy mezi manželským vzděláváním a manželskými výsledky
• Souhrnná analýza více než 100 studií o vlivu manželského vzdělávání jasně ukázala, že programy manželské výchovy fungují – zmenšují počet neshod, zlepšují komunikaci, zlepšují rodičovské dovednosti, upevňují stabilitu a zvyšují manželské štěstí. (53)
• Souhrnná analýza dvaceti různých programů manželského vzdělávání, popsaných v 85 studiích zahrnujících 3886 párů, zjistila průměrný pozitivní dopad velikosti 0,44, což naznačuje, že průměrný pár, který se zúčastnil kteréhokoliv programu manželského vzdělávání, zlepšil své chování a kvalitu vztahu tak, že byly lepší než u dvou třetin párů, které se nezúčastnily žádného programu manželského vzdělávání. (54)
• Souhrnná analýza 16 studií sledovala smysluplné dopady programu na přínosy v komunikačních dovednostech, manželské spokojenosti a dalších ukazatelích kvality vztahu. Průměrný pár po absolvování kurzu manželského vzdělávání byl schopen v základních oblastech manželské komunikace předčít 83% párů, které se nezúčastnily manželského vzdělávání. (55)
• Dlouhodobá studie známého programu manželského vzdělávání ukázala, že ve srovnání s páry, které se kurzu nezúčastnily, jsou páry, které se kurzu zúčastnily, tři roky po absolvování kurzu spokojenější v oblasti vzájemných vztahů, v oblasti sexu a jejich problémy jsou méně intenzivní; také až do 12 let po kurzu prokázaly lepší komunikační dovednosti, méně negativních komunikačních návyků a obratnější řešení konfliktů; v období tří až pěti let po kurzu uvádějí méně případů fyzického násilí na svých partnerech. (56)


(1) Wood, Robert G., Brian Goesling and Sarah Avellar. The Effects of Marriage on Health: A Synthesis of Recent Research Evidence. Washington, DC: U.S. Department of Health and
Human Services, Office of the Assistant Secretary for Planning and Evaluation, Office of
Human Services Policy, June 2007.

(2) Coombs, Robert. (1991) “Marital Status and Personal Well-Being: A Literature Review,”
Family Relations 40, p. 98.

(3) Verbrugge, Lois M. (1979). “Marital status and health.” Journal of Marriage and the
Family, 41, 267-285.

(4) Ross, Catherine E., Mirowsky, John and Karen Goldsteen. “The Impact of the Family
on Health: Decade in Review,” Journal of Marriage and the Family 52 (1990): 1061.

(5) Coombs, op. cit.

(6) Kiecolt-Glaser, Janice K. and Tamara L. Newton. (2001). Marriage and health: His and
hers? Psychological Bulletin, 127, 4, 472-503.

(7) Zhang, Zhenmei and Mark D. Hayward (2006). “Gender, the Marital Life Course, and
Cardiovascular Health in Late Midlife.” Journal of Marriage and Family, vol. 68, no. 3,
pp. 639-657.

(8) Coyne, James, Michael J. Rohrbaugh, Varda Shoham, John S. Sonnega, John M. Nicklas
and James A. Cranford. (2001). Prognostic importance of marital quality for survival of
congestive heart failure. American Journal of Cardiology,. 88, 5, 526-529.

(9) Rohrbaugh, Ph.D., Michael J., Varda Shoham, Ph.D. and James C. Coyne, Ph.D. “Effect
of Marital Quality on Eight-Year Survival of Patients with Heart Failure”. The American
Journal of Cardiology, Volume 98, Issue 9, 15 October 2006, pp. 1069-1072

(10) Eaker, E.D., L.M. Sullivan, M. Kelly-Hayes, R.B. D’Agostino, and E.J. Benjamin.
(2005) “Marital status, anxiety and the prediction of the 10-year incidence of coronary
heart disease, atrial fibrillation, and total mortality: The Framingham offspring study.
Psychosomatic Medicine, 67, 692-696.

(11) Kiecolt-Glaser, Janice and Ronald Glaser. American Psychosomatic Society Meeting,
Vancouver, BC, March 2005.

(12) Wood, Goesling and Avellar. Op. cit.

(13) Kiecolt-Glaser, Janice, et al. “Marital Conflict and Endocrine Function: Are Men
Really More Physiologically Affected Than Women”: Journal of Consulting and Clinical
Psychology, April 1996, Vol. 64, No. 2, 324-332.

(14) Kiecolt-Glaser, Janice, et al. (1997). “Marital conflict in older adults. Endocrinological
and immunological correlates.” Psychosomatic Medicine, 59:339-349

(15) Ibid.

(16) Gottman, John M., Ph.D. (1999) The Seven Principles for Making Marriage Work. New
York: Crown Publishers, pg. 5-6.

(17) Kiecolt-Glaser, J. and Glaser, R., in Lerner, S. “Two words that will bring you a long life
span: ‘I do’” (New York Times News Service, Nov. 23, 2002.)

(18) Medalie, J.H. & U. Goldbourt. “Angina pectoris among 10,000 men: II. Psychosocial
and other factors as evidenced by a multivariate analysis of a five-year incidence study.”
Am. J. Med., 1976, 60, 910-21.

(19) Barnett, R. Annals of Behavioral Medicine, 2005: vol 30: pp 36-43.

(20) King, A.C. “Marriage increases physical activity.” Annals of Behavioral Medicine,
October 27, 2000.

(21) “Marital Status: Links to physical and mental health.” MIDUS (Midlife in the United
States)—A National Study of Health and Well-Being. www.midus.wisc.edu

(22) Coyne, James C., Rohrbaugh, MJ, et al. “Prognostic Importance of Marital Quality for
Survival of Congestive Heart Failure.” Am J Cardiol, 2001.

(23) Verbrugge, Lois and Donald Balaban. “Patterns of Change, Disability and Well-Being.”
Medical Care 27 (1989): S128-S147.

(24) Prigerson, Holly G., Paul K. Maciejewski, and Robert A. Rosenheck. “Preliminary
Explorations of the Harmful Interactive Effects of Widowhood and Marital Harmony on
Health, Health Service Use, and Health Care Costs.” The Gerontologist, vol. 40, no. 3,
2000, pp. 349-57.

(25) Waite, Linda J. “Does Marriage Matter?” Presidential Address to the American
Population Association of America, April 8, 1995; Waite, Linda, “Does Marriage
Matter?” Demography 32 (1995): 483-507.

(26) Goodwin, James, et al. “The Effect of Marital Status on Stage, Treatment, and
Survival of Cancer Patients,” Journal of the American Medical Association, 258 (1987):
3152-3130.

(27) Blanchflower, D.G. and A.J. Oswald. (2004). “Well-Being Over Time in Britain and the
USA”, Journal of Public Economics, 88, 1359-1386.

(28) Gottman, op. cit., pg. 5.

(29) Coombs, Robert. (1991), op. cit., pp. 97-102.

(30) Malzberg, Benjamin. “Marital Status in Relation to the Prevalence of Mental Disease,”
Psychiatric Quarterly 10 (1936): 245-261.

(31) Emery, R.E. (1988) Marriage, divorce, and children’s adjustment. Newbury Park, CA:
Sage Publications; Gottman, J.M., & Katz, L.F. (1989). Effects of marital discord on
young children’s peer interruption and health. Developmental Psychology. 25, 373-381;
Kiecolt-Glaser, J.F., Malarkey, W.B., et al. (1993). Negative behavior during marital
conflict is associated with immunological down-regulation. Psychosomatic Medicine. 55,
395-409.

(32) Popenoe, David. “The Top Ten Myths of Marriage”, National Marriage Project,
Rutgers University; Stets, Jan E. “Cohabiting and Marital Aggression: The Role of Social
Isolation” Journal of Marriage and the Family 53 (1991):669-680; Gelles, Richard J.
(1997). Intimate Violence in Families, 3rd ed. Thousand Oaks, CA; Waite, Linda J. and
Maggie Gallagher. (2000). The Case for Marriage. New York: Doubleday, Ch. 11.

(33) Waite and Gallagher, op. cit., pp. 155.

(34) Ibid.

(35) Malzberg, op. cit.

(36) Burman, B. and G. Margolin. (1992). Analysis of the association between marital
relationships and health problems. An interactional perspective. Psychological Bulletin.
112, 39-63.

(37) Schoenborn, Charlotte. Marital status and health. CDC Advance Data from Vital and
Health Statistics, 351. Washington, DC: National Center for Health Statistics, U.S.
Department of Health and Human Services. 2004.

(38) Wilson, Chris M., and Andrew J. Oswald. (2005). “How Does Marriage Affect Physical
and Psychological Health? A Survey of the Longitudinal Evidence”. University of East
Anglia, UK, University of Warwick, UK, and Harvard University.

(39) Hayward, Mark D., and Bridget K. Gorman. “The Long Arm of Childhood: The
Influence of Early-Life Social Conditions on Men’s Mortality. “ Demography, vol. 41,
no. 1, 2004, pp. 87-107; Maier, E. Hailey, and Margie E. Lachman. “Consequences of
Early Parental Loss and Separation for Health and Well-Being in Midlife.” International
Journal of Behavioral Development, vol. 24, no. 2, 2000, pp. 183-89; Schwartz, Josh,
Howard S. Friedman, Joan S. Tucker, Carol Tomlinson-Keasey, Deborah L. Wingard,
and Michael H. Criqui. “Sociodemographic and Psycosocial Factors in Childhood as
Predictors of Adult Mortality.” American Journal of Public Health, vol. 85. no. 9, 1995,
pp. 1237-1245.

(40) Preston, Samuel H., Mark E. Hill, and Greg L. Drevenstedt. “Childhood Conditions
that Predict Survival to Advanced Ages Among African-Americans.” Social Science &
Medicine, vol. 47, no. 9, 1998, pp. 1231-1246; Tucker, Joan S., Howard S. Friedman,
Joseph E. Schwartz, Michael H. Criqui, Carol Tomlinson-Keasey, Deborah L. Wingard,
and Leslie R. Martin. “Parental Divorce: Effects on Individual Behavior and Longevity.”
Journal of Personality and Social Psychology, vol. 73, no. 2, 1997, pp. 381-391; Warner,
David F. and Mark D. Hayward. “Early-Life Origins of the Race Gap in Men’s Mortality.”
Journal of Health and Social Behavior, vol. 47, 2006, pp. 209-226.

(41) Standing Committee on Legal and Constitutional Affairs, To Have and To Hold, p. 35.

(42) Dawson, D.A. (1991). “Family structure and children’s health and wellbeing.
Data from the 1988 National Health Interview Survey on Child Health.” Journal of
Marriage and the Family, 53, 573-584; Cherlin, A.J., Furstenberg, F.F., et al. (1991).
“Longitudinal studies of effects of divorce on children in Great Britain and the United
States.” Science, 252 (1386-1389); Doherty, W.J., & Needle, R.H. (1991). “Psychological
adjustment and substance use among adolescents before and after a parental divorce.”
Child Development, 62, 328-337; Tucker, J.S., Friedman, H.S., et al. (1996). “ Marital
history at midlife as a predictor of longevity: Alternative explanations to the protective
effect of marriage.” Health Psychology, 15, 94-101; Schwartz, J.E., Friedman, H.S., et al.
(1995). “Sociodemographic and psychosocial factors in childhood as predictors of adult
mortality.” American Journal of Public Health, 85, 1237-1245.

(43) Maier, E.H. and M.E. Lachman. (2000) Consequences of early parental loss and
separation for health and well-being in midlife. International Journal of Behavioral
Development, 24, 2, 183-89.

(44) Tucker, Joan S., et al. (1997) “Parental Divorce: Effects on Individual Behavior and
Longevity,” Journal of Personality and Social Psychology, Vol. 73, pp. 3856-386.

(45) Singh, Gopal K. and Stella M. Yu. (1996). “U.S. Childhood Mortality, 1950 through
1993: Trends and Socioeconomic Differentials,” American Journal of Public Health,
Vol. 86, pp. 505-512.

(46) Doherty, William J. and R. H. Needle. “Psychological Adjustment and Substance Use
Among Adolescents Before and After a Parental Divorce,” Child Development, Vol. 62
(1991), pp. 328-337.

(47) Hoffman, John P. and Robert A. Johnson. “A National Portrait of Family Structure
and Adolescent Drug Use,” Journal of Marriage and the Family, Vol. 60, No. 3 (1998),
pp. 633-645; Flewing, Robert L. and K.E. Baumann. “Family Structure as a Predictor of
Initial Substance Use and Sexual Intercourse in Early Adolescents,” Journal of Marriage
and the Family; Vol. 52 (1990), pp. 171-181.

(48) Findelhor, David. University of New Hampshire, Crimes Against Children Research
Center, 1997.

(49) Report from M. Wilson and M. Daly: Diana E. H. Russell, “The Prevalence and
Seriousness of Incestuous Abuse: Stepfathers vs. Biological Fathers,” Child Abuse and
Neglect, Vol. 8 (1984), pp. 15-22.


(50) Emery, Richard. “Abused and Neglected Children,” The American Psychologist, Vol. 44,
No. 2 (1989), pp. 321-328.

(51) Egami, Yuriko. “Psychiatric Profile and Sociodemographic Characteristics of Adults
Who Report Physically Abusing or Neglecting Children,” American Journal of Psychiatry,
Vol. 153 (1996), pp. 921-928.

(52) Fagan, Patrick F. “The Child Abuse Crisis: The Disintegration of Marriage, Family
and the American Community.” Backgrounder, May 15, 1997. Washington, DC:
Heritage Foundation.

(53) Fagan, Patrick F., Robert W. Patterson and Robert E. Rector. “Marriage and Welfare
Reform: The Overwhelming Evidence that Marriage Education Works”, The Heritage
Foundation: Backgrounder #1606, 2002.

(54) Giblin, P., D.H. Sprenkle, and R. Sheehan. “Enrichment Outcome Research: A Meta-
Analysis of Premarital, Marital, and Family Interventions.” Journal of Marital and Family
Therapy, Vol. 11 (1985), pp. 257-271.

(55) Butler, Mark H. and Karen S. Wampler, “A Meta-Analytic Update on Research on the
Couple Communication Program,” American Journal of Family Therapy, Vol. 27 (1999),
p. 223.

(56) Markman, H.J., et al. “Prevention of Marital Distress: A Longitudinal Investigation,”
Journal of Consulting and Clinical Psychology. Vol. 56 (1988), pp. 210-217, and
“Preventing Marital Distress Through Communication and Conflict Management
Training: A Four and Five Year Follow-up,” Journal of Consulting and Clinical Psychology.
Vol. 62 (1993), pp 1-8.

(57) Fagan, Patrick F., Robert W. Patterson & Robert E. Rector. “Marriage
and Welfare Reform: The Overwhelming Evidence that Marriage Education
Works”. The Heritage Foundation: Backgrounder #1606, 2002.

anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje