úvod > Studie a úvahy > Články > Zdravá manželství, duševní zdraví

Zdravá manželství, duševní zdraví

Vzhledem k tomu, že duševní zdraví je tvořeno na biologicko-psycho-sociálním základě, kvalita rodinných vztahů se jeví jako klíčový faktor duševního zdraví.

Rozvodovost v Kalifornii stále stoupá až k 50 % případů, což je dokladem skutečnosti, že duševní zdraví je velmi významným faktorem při rozpadu manželství a rodin.

 

Množí se literatura předpokládající, že manželství může mít širokou paletu výhod, včetně zlepšení osobního, duševního a fyzického zdraví a blaha jejich dětí. Většina výzkumů dospěla k názoru, že vztah mezi manželstvím a zdravím je založen na kombinaci výběru a ochrany.
Wood, Robert G., Goesling, Brian & Sarah Avellar. (2007). The Effects of Marriage on Health: A Synthesis of Recent Research Evidence. (Dopady manželství na zdraví: Shrnutí důkazů posledních výzkumů), Washington, DC: Odbor zdraví a sociální péče USA, kancelář asistenta ministra pro plánování a hodnocení, Kancelář strategie sociální péče. rozpadu manželství a rodin.

„Manželství mohou dělat víc než pouze přežívat: Mohou vzkvétat, naučí-li se páry dovednostem, díky nimž bude jejich vztah funkční.“ Fagan, Patrick F., Patterson, Robert W. & Robert Rector. (2002) “Marriage and Welfare Reform. The Overwhelming Evidence that Marriage Education Works.” (Reforma manželství a péče. Ohromující důkaz, že manželské vzdělávání funguje) Základy Dědictví: Backgrounder1 #1606.

Ačkoli je rozsah a souvislosti zmiňovaných studií rozdílný, váha narůstajícího počtu důkazů je dokladem skutečnosti, že dobré výsledky v manželství podporují duševní zdraví kalifornských manželských párů a jejich dětí…

Vztah mezi zdravým manželstvím a duševním zdravím dospělých
Dospělí žijící ve šťastném manželství vykazují méně příznaků deprese než všechny ostatní manželské skupiny. Oddělení a rozvedení dospělí vykazují více příznaků deprese a více návštěv odborných pracovníků zabývajících se duševním zdravím než ostatní nesezdané skupiny.

Průběžné dokazování ze studií napříč různou literaturou ukazuje, že díky manželství jsou lidé daleko méně náchylní k psychologickým onemocněním; manželství prodlužuje lidem život; manželství má pozitivní dopad na zdraví a štěstí lidí; Těží z něj muž i žena; a není to pouze tento užitek, protože sezdaní méně tíhnou k rizikovým aktivitám; kvalita manželství může mít významný vliv na rozsah těchto výhod.

Výzkumy shodně zjistily, že nejvyšší míra duševních onemocnění je mezi rozvedenými a odděleně žijícími, že nejmenší míra je mezi sezdanými a střední míra mezi svobodnými a ovdovělými. Společně žijící partneři těchto přínosů plynoucích z manželství nepožívají.

Ve studii 80 000 sebevražd v USA výzkumy prokázaly, že ovdovělí a rozvedení lidé jsou třikrát náchylnější k sebevraždám než ti, kteří žijí v manželském svazku. Celkově si na život bylo ochotno sáhnout dvakrát více svobodných mužů než ženatých. U vdaných žen byla pravděpodobnost spáchání sebevraždy také významně nižší ve srovnání s rozvedenými, ovdovělými nebo svobodnými ženami.

Studie zkoumající duševní zdraví 13 000 mužů a žen v pozdějším středním věku, po uvážení rasy, vzdělání, rodinné struktury, příjmů a životního uspořádání zjistila, že sezdaní lidé jsou méně depresivní a jsou emocionálně zdravější než svobodní a že vdané ženy považují své dušení zdraví za velmi špatné pouze s poloviční pravděpodobností než ženy svobodné.

Existují zásadní výzkumy, z nichž jednoznačně vyplývá, že u mladých dospělých, mužů i žen, manželství snižuje přílišnou konzumaci alkoholu, a stejně tak bylo dokázáno že mladí lidé výrazně omezují užívání marihuany ve spojitosti s manželstvím

U párů žijících v nešťastném manželství může vztah způsobit významné napětí s dopadem na zdravotní stav - nejčastěji se jedná o chronické, rozvleklé psychické rozrušení, které se projevuje fyzickými potížemi včetně vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, úzkostí, depresí, sebevražd, násilí, psychóz, vražd a závažného zneužívání.

Matky žijící ve volném svazku jsou ve srovnání s vdanými ženami více ohroženy depresí, protože mají mnohem méně jistoty, že jejich vztah vydrží.

Svobodné matky mají větší sklony k depresím, protože jsou zatíženy břemenem osamoceného rodičovství;

Následky materiální nouze mají v rodinách s jedním rodičem větší vliv na prospívání dětí

Fyziologický vliv napětí v manželství pociťují silněji a déle ženy. Ve studii pacientů ohrožených městnavým srdečním selháním do dvou let zemřelo sedm z osmi žen, které žily v zcela neuspokojivém manželství.

Výzkum duševního zdraví a pohody dospělých (výzkum probíhal na 10 641 Australanech) přinesl poznatky, že u sezdaných lidí je nejmenší pravděpodobnost, že budou trpět některými druhy duševních poruch ( P<0.001 u poruch týkajících se nálady, úzkosti, drog, alkoholu a všech duševních poruch), zatímco rozvedení a odděleně žijící dospělí jsou náchylní k poruchám nálady a úzkostným stavům a svobodní dospělí jsou nejrizikovější skupinou z pohledu závislostí na drogách a alkoholu. Hodnocení výzkumu ukázalo že “manželství má pravděpodobně stejný efekt na duševní zdraví mužů a žen a že je to cesta k jejich ochraně před duševními poruchami.

Spojitost mezi zdravým manželstvím a duševním zdraví dětí. Pokud se rodiče rozvedou, většina dětí trpí; některým toto utrpení způsobí dlouhotrvající psychologické poškození. Zanedbávání dětí, které může být psychologicky ničivější než fyzické zneužívání, je dvakrát častější u rozvedených nebo odděleně žijících rodičů.

Britská národní průběžná studie, která nepřetržitě sleduje vzorek národa tvořený dětmi narozenými v roce 1958, objevila, že rozvod je spojen s 39% nárůstem rizika psychopatologických jevů.

Jiný výzkumný tým dospěl k názoru, že rozvod typicky způsobuje dětem značnou emocionální tíseň a zdvojnásobuje riziko, že budou zažívat vážné psychologické problémy i později v životě.

Dvě studie sledující jednovaječná a dvojvaječná dvojčata v Austrálii, která vstoupila do manželství a měla děti, umožnily výzkumným pracovníkům sledovat, jak může genetický faktor ovlivňovat duševní zdraví, u dvojčat, která se rozvedla bylo zjištěno, že v podstatně vyšší míře trpí duševními chorobami, závislostmi a myšlenkami na sebevraždu.

Výsledky tohoto modelu rozvodu byly spojeny s psychopatologickými jevy u mladých dospělých, a to i poté, co byly odfiltrovány genetické faktory a obecný faktor prostředí spojený s výzkumem rodičů dvojčat. Pokud je manželský konflikt vyhrocený a trvalý, pak děti rozvodem z psychologického hlediska získají. Pokud je však manželský konflikt jen mírný, děti z psychologického hlediska rozvodem více trpí.

Trvalý manželský konflikt poškozuje emocionální i fyzické prospívání dětí

Děti ve věku nižším než 5 let jsou zranitelnější zejména emocionálním konfliktem při rozchodu a rozvodu rodičů.

Děti rozvedených rodičů jsou v průběhu života vystaveny většímu riziku deprese a jiných duševních chorob, částečně kvůli nižšímu dosaženému vzdělání a zvýšenému riziku manželských problémů, rozvodu a finančního strádání.

Výzkumníci z National Bureau of Economic Research soudí, že „nejdůležitější vysvětlující proměnnou“ v souvislosti se sebevraždami je nárůst podílu sebevražd u dospívajících, kteří žijí v domácnosti s rozvedeným rodičem, který dosahuje „až 2/3 nárůstu sebevražd mladých v sledovaném období“

Děti užívající drogy a alkohol pochází s větší pravděpodobností z rodinného prostředí, které se vyznačuje rodičovským konfliktem a odmítnutím, a protože rozvod zvyšuje výskyt těchto faktorů, zvyšuje také pravděpodobnost, že děti začnou drogy a alkohol užívat.

Studie 534 rodin z Iowy v USA odhalila, že rozvod zvyšuje riziko depresí u dětí. Negativní dopad rozvodu na dětské deprese částečně pochází z vlivu rozvodu na rodičovské dovednosti matek a otců. Nicméně, i když zůstanou matky a otcové zapojení a podporující (vůči rozpadené rodině) a po rozvodu nevyvolávají konflikty, je u chlapců, jejichž rodiče se rozvedly, zvýšené riziko depresí.

Ve studii 11 000 Britských dětí od narození do 33 let věku dospěli vědci k závěru, že část většího výskytu duševních chorob u dětí rozvedených rodičů je způsobena problémy, které existovaly již před rozvodem jejich rodičů, a z výzkumu rovněž vyvozují, že samotný rozvod přináší další negativní efekty, přičemž děti a dospívající, kteří prožili rozvod rodičů jsou s větší pravděpodobností ohroženy zhoršením duševního zdraví ještě ve dvacátých a třicátých letech života.

Vztah mezi manželským vzděláváním a rodinnými výsledky

Analýza více než stovky studií na vliv vzdělávání manželských párů vedla k jasnému zjištění, že vzdělávání manželských párů omezuje výskyt sporů, zlepšuje komunikaci, zdokonaluje rodičovské dovednosti a zvyšuje stabilitu a rodinnou pohodu. Analýza 20 různých manželských vzdělávacích programů napříč 85 studiemi zahrnujícími 3 886 párů zjistila průměrný pozitivní efekt o velikosti 0,44, což ukazuje, že průměrný pár zapojený do některého z manželských vzdělávacích studijních programů zlepšil prostředí a kvalitu svého vztahu tak, že na tom byly lépe, než více než dvě třetiny párů, které se neúčastnily žádného manželského vzdělávacího programu.

Metaanalýza šestnácti studií ukázala významné pokroky v komunikačních dovednostech, manželské spokojenosti a jiných vztahových kvalitách. Průměrný pár po absolvování manželského vzdělávacího programu měl v kritických oblastech manželské komunikace lepší výsledky, než 83 % párů, které se programu neúčastnily.

Studie dobře známého manželského vzdělávacího programu ukázala, že ve srovnání s páry, které neabsolvovaly manželský kurz, si účastníci těchto kurzů udržují vysokou úroveň spokojenosti ve vztahu, sexuální spokojenosti a menší intenzitu problémů až tři roky po kurzu. Tyto studie také ukázaly významně lepší komunikační dovednosti, méně negativní komunikační vzory, a lepší dovednost ve zvládání konfliktů, a to až dvanáct let po dokončení kurzu, a bylo hlášeno méně případů fyzického násilí mezi manželi tři až pět let po absolvování kurzu.

Analytická studie 117 výzkumů manželského a vztahového vzdělávání odhalila důležitou mírnou korelaci mezi dvěma rozdílnými výsledky studií, které byly běžně testovány: pro kvalitu vztahu byla hodnota v rozsahu 0,24–0,36 a pro komunikační dovednosti je hodnota korelace o něco vyšší, od 0,36 do 0,54. Navíc, když byla sledovaná hodnocení zpracována a vyhodnocena, nebyl zřetelný pokles těchto hodnot. Proto je pochopitelné, že tvůrci statní politiky se zajímají o větší dostupnost manželských vzdělávacích programů, které mohou pomoci většímu počtu párů zůstat ve zdravém manželství.

Mezi zdravým manželstvím a duševním zdravím existuje silná spojitost, a to jak u dospělých, tak u dětí. Náklady na rozvod a rozpad rodiny jsou extrémní – pro jednotlivce i pro společnost. Odhaduje se, že pro společnost každý rozvod vytváří náklady na sociální služby ve výši 30 000 USD.

Pro stát Kalifornie jsou náklady na rozpad rodin odhadovány na 4,8 miliard USD za rok.

Je zřejmé, že rozumné a efektivní investice do duševního zdraví budou v Kalifornii směřovat na pomoc párům, aby se naučily dovednostem, jak formovat a udržet zdravé rodiny, které pozitivně ovlivňují duševní zdraví. Vyučování v oblasti manželství a vztahů představuje velmi efektivní a vyzkoušené prostředky pro tyto účely, a jako takové představuje důležité a nové použití finančních prostředků v oblasti prevence a ranné intervence.

Použité materiály
1 “Marital Status: Links to physical and mental health.” MIDUS (Midlife in the United
States)—A National Study of Health and Well-Being. www.midus.wisc.edu
2 Wilson, Chris M. and Andrew J. Oswald. (2005). How Does Marriage Affect Physical and
Psychological Health? A Survey of the Longitudinal Evidence. University of East Anglia,
UK, University of Warwick, UK, and Harvard University.
3 Malzberg, Benjamin. “Marital Status in Relation to the Prevalence of Mental Disease.”
Psychiatric Quarterly 10 (1936): 245-261.
4 Smith, Jack C., Mercy, J.A. & J.M. Conn. (1988). “Marital Status and the Risk of
Suicide”. American Journal of Public Health, Vol. 78, Issue 1 78-80.
5 De Vaus, David. “Marriage and Mental Health” Family Matters, No 62, Winter 2002.
6 Wilcox, W. Bradford, Waite, Linda & Alex Roberts. “Marriage and Mental Health in
Adults and Children.” Center for American Values, Research Brief, No. 4, February
2007.
7 Wood, Robert G., Goesling, Brian & Sarah Avellar. (2007). The Effects of Marriage
on Health: A Synthesis of Recent Research Evidence. Washington, DC: U.S. Department
of Health and Human Services, Office of the Assistant Secretary for Planning and
Evaluation, Office of Human Services Policy, p. 1.
8 Gottman, John M., Ph.D. (1999) The Seven Principles for Making Marriage Work. New
York: Crown Publishers, pg. 4-5.
9 Kessler, Ronald C., Borges, Guilherme & Ellen E. Walters. (1999). “Prevalence of and
Risk Factors for Lifetime Suicide Attempts in the National Comorbidity Survey. Archives
of General Psychiatry 56:617-626.
10 Smith, Jack C., Mercy, James A. & Judith M. Conn. (1988). “Marital Status and the
Risk of Suicide”. American Journal of Public Health, Vol. 78, Issue 1 78-80.
11 Deal, Lisa & Victoria Holt. (1998). “Young Maternal Age and Depressive Symptoms:
Results from the 1988 National Maternal and Infant Health Survey”. American Journal
of Public Health 88(2):266ff.
12 Coyne, James, Rohrbaugh, M.J., Shoham, Varda, Sonnega, John S., Nicklas, John M. &
James A. Cranford. “Prognostic Importance of Marital Quality for Survival of Congestive
Heart Failure”. Am J Cardio, 2001, vol. 88, no5, pp. 526-529.
13 Emery, R.E. (1988) Marriage, divorce, and children’s adjustment. Newbury Park, CA:
Sage Publications; Gottman, J.M. & L.F. Katz. (1989). “Effects of marital discord on
young children’s peer interruption and health.” Developmental Psychology. 25, 373-381.
14 Egami, Yuriko. “Psychiatric Profile and Sociodemographic Characteristics of Adults
Who Report Physically Abusing or Neglecting Children.” American Journal of Psychiatry,
Vol. 153 (1996), pp. 921-928.
15 Chase-Lansdale, P. Lindsay, Cherlin, Andrew J. & Kathleen E. Kiernan. “The Long-
Term Effects of Parental Divorce on the Mental Health of Young Adults: A Developmental
Perspective.” Child Development, Vol 66 (1995), pp. 1614-1634.
16 Fincham, Frank D. (2002) “Divorce”, in Salkind, N.J. (ed.) Child Development:
Macmillan Psychological Reference Series. Farmington Hills, MI: Macmillan.
17 Wilcox, et al., op. cit.
18 D’Onofrio, B.M., Turkheimer, E.N., Emery, R., Slutske, W., Heath, A., Madden, P.A.F.
& N.G. Martin. (2006). “A genetically informed study of the processes underlying the
association between parental marital instability and offspring adjustment.” Developmental
Psychology 42, 486-499.
19 Amato, Paul R. & Alan Booth (2001). “Parental Predivorce Relations and Offspring
Postdivorce Well-Being.” Journal of Marriage and the Family 63(1):197ff.
20 Emery, op. cit.
21 Standing Committee on Legal and Constitutional Affairs, House of Representatives.
(1998) To Have and To Hold: Strategies to Strengthen Marriage and Relationships.
Parliament of Australia, p. 35.
22 Ross, Catherine & John Mirowsky. (1999). “Parental Divorce, Life-Course Disruption,
and Adult Depression”. Journal of Marriage and the Family 61:1034-1045.
23 Cutler, David M., Glaeser, Edward L. & Karen Norberg. Explaining the Rise in Youth
Suicide. National Bureau of Economic Research Working Paper, No. W7713 (May 2000):
http://papers.nber.org/papers/w7713.pdf
24 Doherty, William J. & R. H. Needle. “Psychological Adjustment and Substance Use
Among Adolescents Before and After a Parental Divorce.” Child Development, Vol. 62
(1991), pp. 328-337.
25 Simmons, Ronald, et al. “Explaining the Higher Incidence of Adjustment Problems
among Children of Divorce Compared with Those in Two-Parent Families”. J Marriage
& Fam 61, 1020, (1999).
26 Cherlin, Andrew, Chase Lansdale, P. Lindsay & Christine McRae. “Effects of Parental
Divorce on Mental Health throughout the Life Course”. Am. Sociological Rev, 63, No. 2
(Apr., 1998), pp. 239-149.
27 Fagan, Patrick F., Patterson, Robert W. & Robert E. Rector. “Marriage and Welfare
Reform: The Overwhelming Evidence that Marriage Education Works.” The Heritage
Foundation: Backgrounder #1606, 2002.
28 Giblin, P., Sprenkle, D.H. & R. Sheehan. “Enrichment Outcome Research: A Meta-
Analysis of Premarital, Marital, and Family Interventions.” Journal of Marital and Family
Therapy, Vol. 11 (1985), pp. 257-271.
29 Butler, Mark H. & Karen S. Wampler, “A Meta-Analytic Update on Research on the
Couple Communication Program.” American Journal of Family Therapy, Vol. 27 (1999),
p. 223.
30 Markman, H.J., Floyd, F.J., Stanley, S.M. & Storaasli, R.D. “Prevention of Marital
Distress: A Longitudinal Investigation.” Journal of Consulting and Clinical Psychology.
Vol. 56 (1988), pp. 210-217; and Markman, H.J. “Preventing Marital Distress Through
Communication and Conflict Management Training: A Four and Five Year Follow-up.”
Journal of Consulting and Clinical Psychology, 62 (1993), pp. 1-8.
31 Hawkins, Alan J., Blanchard, Victoria L., Baldwin, Scott A. & Elizabeth B. Fawcett.
“Does Marriage and Relationship Education Work? A Meta-Analytic Study.” Journal of
Consulting and Clinical Psychology, 2008, Vol. 76, No. 5, 723-734.
32 Schramm, David. “Individual and Social Costs of Divorce in Utah,” Journal of Family
and Economic Issues, Spring 2006: v. 27 (1), pp. 133ff.
33 Scafidi, Benjamin. (2008). The Taxpayer Costs of Divorce and Unwed Childbearing:
First-Ever Estimates for the Nation and All Fifty States. New York: Institute for American
Values, p. 38.
 

anketa Který film vás nejvíce oslovil?
Národní týden manželství
Centrum Generace, o.p.s.
Palachova 504/7
460 01 Liberec I–Staré město
napiště nám kontaktní údaje